Ačkoliv se Adolf Loos za architekta nepovažoval, ovlivnily jeho názory a především dílo generaci jeho současníků i následovníků, architektů i všeobecně kulturně vzdělaných mužů a žen. Svými postoji a dílem se zařadil do předválečného „jiného Rakouska", svobodomyslné alternativy těch společenských vrstev loajálních vůči habsburskému trůnu, které pevně stály na konzervativních pozicích. K jeho blízkým přátelům z literárních, filozofických a uměleckých kruhů patřili spisovatelé Karl Kraus a Peter Altenberg, malíř a grafik Oskar Kokoschka, filozof Ludwig Wittgenstein a řada dalších. Kultura „jiného Rakouska" se mohla naplno rozvinout po první světové válce v tolerantnějším prostředí rakouské republiky a poválečné Vídně, přestože i zde věčný bojovník Loos nacházel dostatek podnětů k ostré kritice. Základy k duchovnímu prostoru otevřenému diskusi a svobodnému střetávání myšlenek však byly položeny už na přelomu století a Loos byl jedním z jeho tvůrců.
