Vážení návštěvníci, Hlavní budova Muzea města Prahy je uzavřena z důvodu probíhající rekonstrukce. Navštivte naše další objekty.

Regionální pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu

Na základě doporučení Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu (usnesení vlády č. 571/2003) a navazujících dokumentů (usnesení vlády č. 11/2011 a č. 10/2016) bylo Muzeum města Prahy pověřeno Magistrátem hlavního města Prahy funkcí Regionálního odborného pracoviště pro tradiční lidovou kulturu v hlavním městě Praze (dále Regionální pracoviště).

Regionální pracoviště zajišťuje kontinuální identifikaci a dokumentaci jevů a proměn tradiční lidové kultury na území hlavního města, jejich prezentaci a propagaci. Metodicky vede a spravuje krajský seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury, zřízený usnesením Rady hlavního města Prahy v roce 2014. Zapsáním statku na Krajský seznam získávají nositelé statku prestižní ocenění za udržování lidové kultury v regionu.

Krajský seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury

 

1. Spolek Vltavan v Praze

Spolek Vltavan byl založen roku 1871 jako podpůrné profesní sdružení plavců a „lidí od vody“. Reprezentuje tradici vorařství na řece Vltavě a historický odkaz zaniklé pražské osady Podskalí (zápis 29. 5. 2015).

1. Spolek Vltavan v Praze

2. Obce baráčnické na území hlavního města Prahy

Baráčnické spolky působí v Praze od roku 1880 a jejich činnost navazuje na vlastenecké snahy konce 19. století. Spojuje v sobě účely dobročinné a podpůrné s cíli zábavními a vzdělávacími, se zvláštním důrazem na oživování starých českých zvyků a obyčejů (zápis 29. 5. 2015).

2. Obce baráčnické na území hlavního města Prahy

3. Tradice českého loutkářství v Praze

Loutkářství jako projev lidového interpretačního umění došlo v českém prostředí masového rozšíření. S hlavním městem jsou spojena významná prvenství oboru – založení nejstaršího odborného časopisu či vznik první profesní loutkářské organizace na světě (zápis 30. 1. 2018).

3. Tradice českého loutkářství v Praze

4. Praha a střední Čechy – kolébka vodáctví v Evropě

Praha v rozvoji českého vodáctví zaujímala vždy hlavní postavení. Fenomén je coby volnočasová sportovní aktivita spojen mimo jiné s dějinami trampingu či skautingu (zápis 1. 12. 2020).

4. Praha a střední Čechy – kolébka vodáctví v Evropě

Dokumenty

Lidová kultura a hlavní město Praha

 

foto TLK H 176 384-003_preview1.jpgRegionální pracoviště má za úkol sledovat především živou lidovou kulturu v hlavním městě. V rámci její dokumentace věnuje pozornost jak reliktům tradiční lidové kultury, tak fenoménům ryze současným. Navzdory oddálení moderní společnosti od fází zemědělského a církevního roku přetrvávají prvky tradiční lidové kultury zejména v cyklu výroční obřadnosti (Vánoce, masopust, Velikonoce, slavnosti ohňů, posvícení, dušičky atd.). Zvyky a obyčeje s těmito svátky spjaté nabývají nových forem a obsahů. Mnoho jich prošlo funkční proměnou, některé zanikly, některé byly v historicky nedávné době revitalizovány a opět nabývají na významu. Velkými změnami prochází rovněž rodinná obřadnost, provázející cyklus lidského života a s ním spojené přechodové rituály (narození, svatby, pohřby). Je silně ovlivněna moderním životním stylem a procesem individualizace společnosti.

Kultura Prahy jako evropské metropole má svá nezanedbatelná specifika, která se podílejí na formování jejího městského kulturního dědictví a vyplývají zejména ze složení obyvatelstva, resp. vysoké míry migrace, kdy téměř polovina obyvatel nemá ve městě své kořeny. Způsoby vytváření sociálních vazeb a urbánních komunit, kde jsou primární vztahy (rodina, sousedství) nahrazeny vztahy sekundárními (organizace, spolky apod.), rovněž významně ovlivňují a historicky ovlivňovaly lidovou kulturu v hlavním městě. Jiným rysem, kterým se městské kulturní prostředí odlišuje od venkovského, je jeho větší fragmentarizace. Muzeum města Prahy neopomíjí dokumentovat oblasti, do kterých se tyto sociální aspekty promítají. Pozornost věnuje i spontánním, neformálním projevům současné kultury a každodennosti, které mají potenciál skupinového či generačního hodnotového ukotvení. Na dnešní kulturní rozmanitosti velkoměsta se ve velké míře podílejí různě (generačně, profesně, zájmově, hudebně či jinak) definované subkultury a národnostní a etnické menšiny, jež vytvářejí a sdílejí vlastní kulturní hodnoty a vlastní živý folklor.

Doklady tradiční lidové kultury v Praze lze nalézt i v hmotných projevech, výrazně například v architektuře. Na území města se dochovalo několik souborů tradiční vesnické lidové architektury. Nacházejí se zde dvě vesnické památkové rezervace s minimálně narušenou urbanistickou strukturou a stavbami lidového charakteru, Stodůlky a Ruzyně, a dále několik chráněných územních celků vesnických památkových zón – Královice, Stará Hostivař, Buďánka, Střešovičky, osada Rybáře v Troji, Bohnice a Ďáblice. Jednotlivé stavby či menší soubory lidové architektury lze nalézt i v jiných částech hlavního města.

Regionální pracoviště metodicky spolupracuje s Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici a s Odborem regionální a národnostní kultury Ministerstva kultury ČR.