Aktuální mimořádná opatření pro vstup do objektů muzea zde.

Švejk ve sbírkách Muzea města Prahy

Výstava ke 100. výročí vzniku Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka

V roce 2021 uplynulo právě 100 let, kdy spisovatel Jaroslav Hašek (1883–1923) vydal první díl svého epochálního literárního díla Osudy dobrého vojáka Švejka za světového války pod názvem V zázemí. Tento humoristický román, ve kterém popisuje příhody vojáka Josefa Švejka za 1. světové války, vycházel až do roku 1923, kdy vyšel čtvrtý a poslední díl, jelikož Jaroslav Hašek v témže roce předčasně zemřel. Významný český spisovatel Ivan Olbracht o Haškově románu prohlásil: „Je to jedna z nejlepších knih, které kdy byly v Čechách napsány, a Švejk je docela nový typ ve světové literatuře, rovnocenný Donu Quijotovi, Hamletovi, Faustovi, Oblomovovi, Karamazovým".

Hodnota jeho díla se dá srovnat s dílem Franze Kafky, jakkoliv se od něho liší žánrem a pohledem na život. Bývá také připomínáno, že se oba slavní rodáci z Prahy narodili ve stejném roce.

1_H 075 117-002 web.jpg 2_H 134 311-001 web.jpg

Program komedie Dobrý voják Švejk ve světové válce, v úpravě E. A. Longena, po roce 1920, Revoluční scéna Divadélka Adrie na Václavském náměstí, MMP H 75 117; Plakát k divadelní hře Švejk vyhrál bitvu, režie Bedřich Bozděch, 12. května 1923, Divadlo Adria, MMP H 134 311.

3_H 233 161_001-001 web.jpg 4_H 246 108-001 web.jpg

Libreto ke hře Voják Švejk poručíkem, podle hry J. L. Webera upravil Josef Šváb-Malostranský, kolem roku 1925, Švábova knihovna – Sbírka komických výstupů, scén, deklamací a žertů, MMP H 233 161; Libreto ke hře Voják Švejk před vojenským soudem, napsal Jan Pik-Zbirovský, kolem roku 1925, Švábova knihovna – Sbírka komických výstupů, scén, deklamací a žertů, MMP H 246 108.

Virtuální výstava Švejk ve sbírkách Muzea města Prahy by především chtěla zachytit, jaký ohromný vliv mělo Haškovo dílo na českou kulturu, a to především v divadelním umění a v menší míře také v ostatních kulturních odvětvích, jakými byly film, hudba, výtvarné umění nebo literatura. Haškovo dílo bylo mnohokrát dramatizováno na divadelních prknech, počet různých představení se může pohybovat v desítkách jednotek. Zároveň bylo natočeno několik filmových adaptací, a to nejen v Československu, ale i v zahraničí.

5_1_H 296 938-001 web.jpg5_2_H 296 938-002 web.jpg 

Píseň Poslušně hlásím z filmu Dobrý voják Švejk, hudba Jára Beneš, slova Jarka Mottl, Václav Špilar, Václav Mírovský, nakladatelství Zdeněk Vlk, Praha II, autor obálky Voborský, 1932, MMP H 296 938.

Ve sbírkách Muzea města Prahy se nachází několik unikátních plakátů a programů různých divadelních představení na motivy vojáka Švejka, a to již od 20. let 20. století až po současnost. Z těch nejstarších můžeme vyzdvihnout například plakát k divadelní hře Švejk vyhrál bitvu pod režijní taktovkou Bedřicha Bozděcha, jejíž premiéra se odehrála 12. května 1923 v Divadle Adria na Václavském náměstí v Praze. Švejkova námětu se ujal i známý levicový režisér E. F. Burian, jak ukazuje i program z roku 1935 z jeho divadla D35 (každý rok divadlo měnilo číslovku v názvu), ve kterém zrežíroval veselohru Dobrý voják Švejk. Z poválečné éry můžeme vybrat dva raritní plakáty. První z nich je plakát, tzv. nudle, k britskému filmu českého režiséra Karla Lamače Švejk bourá Německo z roku 1943. Tento protinacistický film byl v Československu uveden samozřejmě až pár let po skončení 2. světové války, a to v roce 1947. Druhý plakát je již ze socialistického období – z představení Osudy dobrého vojáka Švejka ve známém pražském kabaretním podniku Alhambra, které v roce 1954 režíroval František Klika. Obzvlášť povedené je grafické zpracování plakátu s výraznou kresbou Josefa Švejka, který vede na vodítku jezevčíka. Již v samostatné České republice nemohl Švejk chybět v repertoáru Divadla Komedie, jak dokládá program z roku 2004. Ve scénickém remaku hraného němého filmu Karla Lamače Dobrý voják Švejk z roku 1926 v roli Švejka exceloval herec Jiří Štrébl.

6_H 111 656-001 web.jpg

Plakát k divadelní hře Dobrý voják Švejk, režie Felix Bartoš, Švandovo divadlo na Smíchově, 17. února 1934, MMP H 111 656.

7_1_H 075 115-001 web.jpg 7_2_H 075 115-002 web.jpg

Program k divadelní hře Dobrý voják Švejk, režie E. F. Burian, Divadlo D 35, květen 1935, MMP H 75 115.

Jaroslav Hašek

Jaroslav Hašek se narodil v Praze 30. dubna 1883. Rod Hašků z otcovy strany byl sedlácký a měl kořeny v jihočeských Mydlovarech. Haškův dědeček z otcovy strany, František Hašek, byl poslancem Českého zemského sněmu. V roce 1897 se jako student gymnázia v Ječné ulici zúčastnil protiněmeckých nepokojů v Praze. Byl zatčen a učitelé gymnázia ho kvůli tomu přiměli z ústavu „dobrovolně" odejít. Nakonec odmaturoval na Českoslovanské obchodní akademii v Resslově ulici. Po maturitě se stal zaměstnancem banky Slavia, brzy se ale začal živit výhradně novinařinou a literaturou. V té době se také seznámil s českými anarchisty. Začal vést bohémský a tulácký život. Prošel společně s bratrem Bohuslavem pěšky Uhry nebo Halič. Povídky z těchto cest Jaroslavu Haškovi otiskovaly Národní listy. 23. května 1910 se oženil s Jarmilou Mayerovou a 3. dubna 1912 se jim narodil jediný syn Richard. Od roku 1911 přispíval do Českého slova, dále pak do Pochodně, Humoristických listů, Kopřiv, Karikatur, nějaký čas vedl též Kynologický ústav, což ho později inspirovalo ke knize Můj obchod se psy.

8_H 296 333-001 web.jpg 9_H 118 952-001 web.jpg

Plakát k britskému filmu Švejk bourá Německo, režie Karel Lamač, 1943, plakát z roku 1947, MMP H 296 333; Program k divadelní hře Švejk, režie E. F. Burian, Armádní umělecké divadlo, premiéra 18. června 1954, MMP H 118 952.

10_H 311 869-001 web.jpg

 Plakát k představení Osudy dobrého vojáka Švejka, režie František Klika, Alhambra, 25. ledna 1954, MMP H 311 869.

11_H 179 959-001 web.jpg

Leták k československému filmu Dobrý voják Švejk, režie Karel Steklý, MMP H 179 959.

V roce 1915 Hašek narukoval v Českých Budějovicích k 91. pluku a odjel s ním na haličskou frontu v Rusku. Od září 1915 do léta 1916 byl v zajetí v táboře Totskoje, kde vstoupil do československých legií. Koncem února 1918 se stal členem Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické. V březnu se československé legie vydaly na známou anabázi, s cílem připojit se k západní frontě přes Vladivostok. Hašek s tím nesouhlasil a odjel do Moskvy, kde začal spolupracovat s bolševiky. V dubnu 1918 přestoupil z československých legií do Rudé armády. Stal se například ředitelem armádní tiskárny v Ufě. Na konci roku 1918 pak působil jako velitel oddílu Čuvašů v Rudé armádě a jako zástupce vojenského velitele bugulmského okresu. Roku 1920 byl v Irkutsku zraněn při vražedném útoku. Ve stejném roce onemocněl tyfem a v květnu se v Krasnojarsku oženil s tiskárenskou dělnicí Alexandrou Grigorjevnou Lvovovou, zvanou Šura, která o něj v době nemoci pečovala. Po návratu do Československa nebyl souzen za mnohoženství jen díky tomu, že se vzájemně neuznávaly mezinárodní smlouvy.

12-H 064 017-001 web.jpg 13_H 057 855-001 web.jpg

Plakát k představení Dobrý voják Švejk, Hudební divadlo v Karlíně, 1962, autor plakátu Miloslav Jágr, MMP H 64 017; Plakát k festivalu 8. Haškova Lipnice, 24.–26. června a 2.–3. července 1966, autor plakátu Bohumil Štěpán, MMP H 57 85.

14_1_H 075 417-001 web.jpg 14_2_H 075 417-002 web.jpg

Program komediálního představení Cesta na parníku LANA 8 z Prahy do Bratislavy za 365 dnů od autorů E. E. Kische, Jaroslava Haška a E. A. Longena provedené Hereckým kabaretním klubem Na Forbíně, červen 1970, MMP H 75 417.

V prosinci 1920 přijel do Československa, kam byl Sověty vyslán s cílem organizovat komunistické hnutí. Haškův zájem o komunistickou politiku však brzy skončil a Hašek se vrátil ke svému bohémskému způsobu života. Navštěvoval hostince v Praze i okolí, v nichž psal své povídky. Dne 25. srpna 1921 Hašek odjel s malířem Jaroslavem Panuškou a s manželkou Šurou do Lipnice nad Sázavou. V této době už byl vážně nemocný. V Lipnici začal psát své vrcholné dílo, Švejka. Když mu již jeho zdravotní stav nedovoloval psát, diktoval dále kapitoly Švejka ve své ložnici. 3. ledna 1923 zemřel na ochrnutí srdce. Za svůj život napsal Jaroslav Hašek asi 1200 povídek. Většina jeho krátkých próz je roztroušena po různých časopisech a novinách, jen malá část z nich byla soustředěna do knih.

15_H 092 471-001 web.jpg 

Plakát výstavy Jaroslav Hašek 1883–1923, Památník národního písemnictví v Praze, prosinec 1973 – březen 1974, autor plakátu Milan Kodejš, MMP H 92 471.

16_H 126 417-001 web.jpg

Program k divadlení hře hře Pan Kobkán vdává dceru, autoři Jaroslav Hašek, E. F. Burian, Divadlo E. F. Buriana, premiéra 5. května 1982, MMP H 126 417.

 

Švejk

Postava Švejka se objevila již před 1. světovou válkou. V roce 1911 vznikla satirická politická strana pod Haškovým vedením pod názvem Strana mírného pokroku v mezích zákona. V řadách jejích straníků vznikl ve vinohradské hospodské společnosti nápad na kabaretní hru. První hra z Haškovy dílny se jmenovala Pevnost, kde jistý snaživý „blbec" Josef Švejk vystupoval coby sluha císaře Karla IV., snažícího se získat právě pevnost Monfalcone. V restaurantu U Zvěřinů se Pevnost hrála třikrát. Následovala hra Mona Lisa zpracovávající zmizení slavného obrazu. Švejk v ní byl sluhou Alfonse Muchy. Třetí kabaretní hra se jmenovala Agadir, v červenci 1911 byla inspirovaná tzv. marockou krizí. Dne 22. května 1911 vyšel v satirickém časopisu Karikatury seriál Švejk stojí proti Itálii. V roce 1912 vydal Hašek knihu vojenských povídek Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky. Nejvýraznějším celkem, jenž předcházel „Švejkovi", je seriál Velitelem města Bugulmy, který je jakousi předzvěstí Osudů dobrého vojáka Švejka. Vycházel v časopisu Tribuna od 21. ledna 1921 do 13. března 1921.

17_H 281 169-001 web.jpg 18_H 213 083-001 web.jpg

Plakát k československému filmu Dobrý voják Švejk, režie Karel Steklý, autor plakátu Jaroslav Fišer, 1982, MMP H 281 169; Půlměsíční programový plakát Divadla na Vinohradech s divadelní hrou Švejk, režie Jan Grossman, 7.–18. dubna 1983, MMP H 213 083.

19_H 317 946-001 web.jpg

Plakát k výstavě Jaroslav Hašek 1883–1983, Památník národního písemnictví, duben–září 1983, autor plakátu Jan Jiskra, MMP H 317 946.

20_H 128 646-002 web.jpg

Divadelní program Divadla S. K. Neumanna na měsíce květen–červen 1984, uvnitř programu zpráva o nastudování hry Josef Švejk, režie Jan Novák, Divadlo N. K. Krupské ve Frunze (dnes Biškek, Kyrgyzstán), MMP H 128 646.

21_H 129 819-001 web.jpg 23_H 278 346-001 web.jpg

Plakát ke kabarietnímu představení Švejkiáda, režie P. Vašíček, Divadlo U věže, květen–červen 1987, MMP H 129 819; Program k divadelní hře Švejk scénického remaku filmu Dobrý voják Švejk z roku 1926, napsali Jaroslav Hašek, Tomáš Svoboda, David Jařab, Divadlo Komedie, premiéra 15. června 2004, foto plakátu Kateřina Štréblová, MMP H 278 346.

V žižkovském hostinci U Pánků Hašek údajně prohlásil: „Švejka vydám sám a nikomu ho nedám." V březnu 1921 vyšel v Neubertově tiskárně v Praze první sešit spisu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Jednalo se o třicet dva stran rozsáhlou humornou epopej o „blbém" vojínovi, jež měla smazat chmury a rány z nedávné minulosti. Spolu s anarchistou Františkem Sauerem získali úvěr od fotografa Václava Čermáka, jemuž namluvili, že se dá na literatuře vydělat spoustu peněz. Čermák později svůj podíl vypověděl a expedici sešitů s Osudy dobrého vojáka Švejka převzali pouze Hašek se Sauerem. Hašek se Sauerem se v Goldhammerově vinárně setkali s malířem Josefem Ladou, jenž na místě nakreslil návrh na obálku. Zachytil zde rakouského vojáka, jenž si „v dešti kulí a granatů" neohroženě zapaluje fajfku. Někteří knihkupci dokonce odmítali Švejka prodávat. Emil Weinfurter například napsal: „S takovou sprostou literaturou, jež má za účel mást inteligence a vychovávat národ neomalenců a sprosťáků, nepracujeme a nechceme hanobit jméno naší firmy." Půlroční amatérská kolportáž románu však brzy skončila a vydávání se ujalo renomované nakladatelství. Hašek tak poslední rok svého života ještě zažil úspěch Švejka. Kniha se prodávala, začaly se hrát první dramatizace, v plánu byl film. Koncem června 1921 se podařilo vydat první díl jako samostatný svazek, včetně autorova doslovu. Nakonec vyšly ještě další tři díly – V zázemí (1921), Na frontě (1922), Slavný výprask (1922), Pokračování slavného výprasku (1923). Než stačil Hašek svého hrdinu během dvouletého psaní románu vydávaného na pokračování přivést na ruskou frontu, zemřel v 39 letech.

22_H 250 581-001 web.jpg

Program k divadelní hře Josef Švejk – Jaroslav Hašek, Zdeněk Hedvábný, režie Jiří Fréhar, Divadlo Labyrint, premiéra 20. dubna 1993, MMP H 250 851.

 

Literatura:
PYTLÍK, Radko. Jaroslav Hašek: data, fakta, dokumenty. Emporius, 2013.
PYTLÍK, Radko. Švejk hádankou? Pražská bohéma. Emporius, 2020.

Autor výstavy: Jindřich Čeladín, Maironisovo muzeum litevské literatury v Kaunasu (Maironio lietuvių literatūros muziejus), dříve kurátor divadelních a filmových sbírek Muzea města Prahy