Stoletá tradice fotbalu v Břevnově – její zánik, nebo znovuzrození?

Rozsáhlá plošina strahovského hřebene, táhnoucí se od vrchu Petřína směrem na západ, se během 20. století stala místem zasvěceným sportu a aktivitám spojeným s trávením volného času. Na území bývalých opukových lomů, v nichž se od pradávna těžil kámen, používaný při výstavbě řady církevních i světských památek románské Prahy, byl v éře první republiky zbudován Strahovský stadion s přilehlými sportovišti a nejen to: své místo zde nalezla i řada místních sportovních organizací a klubů, především také břevnovští fotbalisté.

Území strahovského hřebene s vyznačenými sportovišti. Podrobný plán hlavního města Praha – výřez, Melantrich 1948, MMP KN 10536/019.

S „footballem" neboli kopanou se Pražané mohli seznamovat přibližně od 80. let 19. století. Tato nová míčová hra zpočátku podobná rugby se k nám rozšířila, podobně jako mnohé další sporty, přes země západní Evropy z Anglie. Kroužky kopané začaly nejprve vznikat jako doplňkový sport v rámci jiných již etablovaných pražských sportovních klubů, jakými byli například velocipedisté či veslaři, a hra si získávala stále více příznivců rovněž mezi pražskými studenty. V této době byl ale fotbal stále považován za cosi buřitelského, a tedy společensky nepřijatelného. Mnohým mladým hochům holdujícím nové sportovní disciplíně hrozilo přinejmenším vyloučení ze školy. Pražští gymnazisté proto trénovali na odlehlých místech za pražskými hradbami pod cizími jmény, prý často maskováni falešnými vousy, aby unikli káravým pohledům svých profesorů.

S počátky fotbalu v českých zemích je neodmyslitelně spjato jméno všestranného sportovce, průkopníka pražského a českého sportu Josefa Rösslera-Ořovského, který ze svého pobytu ve Francii a Anglii přivezl jasná pravidla fotbalu, nechal je přeložit do češtiny a roku 1894 otiskl ve Sportovním obzoru. Po vzniku nejznámějších fotbalových klubů AC Sparty, SK Slavie a DFC Prag (Deutscher Fussball-Club, Německý fotbalový klub) neúnavně organizoval první pražská fotbalová mistrovství a turnaje. Na přelomu 19. a 20. století fotbal definitivně v českých zemích zapustil své kořeny, jeho popularita strmě stoupala a další kluby přibývaly rychlým tempem jak v pražských předměstích, tak v mnoha dalších českých i moravských městech. Dokumentace jednoho takového fotbalového klubu z pražského Břevnova se dochovala také ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy. Jedná se o klub SK Břevnov, v pozdějších letech známý pod mnoha dalšími názvy – Sokol Břevnov, TJ Posista Břevnov, TJ Břevnov, FC Břevnov a FC Dragoun Břevnov.

Místodržitelství povoluje, resp. nezapovídá založit spolek SK Břevnov, 4. srpna 1906, MMP H 327 239/005, 006.

Historie břevnovského fotbalu sahá do období raného rozkvětu kopané před první světovou válkou. V roce 1906 založili místní fotbaloví nadšenci sportovní klub v Tejnce pod názvem Sportovní kroužek Břevnov (SK Břevnov). Jak již samotný název napovídá, původním účelem spolku mělo být pěstování všestranného sportování, atletiky, házené a dalších sportovních disciplín, nicméně ze záznamů klubových ročenek vyplývá, že se jednalo převážně o fotbalový sportovní klub, jež se svými výkony záhy zařadil mezi elitní pražské fotbalové týmy. V roce 1907 zvítězil v III. oddělení Poháru dobročinnosti Charita Cup, když v rozhodujícím zápase vyhrál nad SK Slávií 2:1. Velmi dobrých výsledků SK Břevnov dosahoval i s nejlepšími kluby této doby, když v jarní sezóně 1909 zvítězil nad AC Sparta 3:2, Viktorií Žižkov 1:0 nebo Čechií Karlín 1:0. Za úspěchy mužstva stáli především kvalitní hráči – Votický, Komárek, Kment či Köhler. Brankář Kment byl v roce 1908 dokonce vybrán mezi reprezentanty Českého fotbalového svazu pro zápas s mužstvem Anglie. V osobě Rudolfa Votického získal klub nejen vynikajícího hráče, ale i dlouholetého pracovníka, který v klubu působil až do své smrti v roce 1972. Na jeho počest se poté v Břevnově každoročně pořádal žákovský turnaj Memoriál Rudolfa Votického.

V roce 1908 se klub rozrostl o nové hráče místního fotbalového rivala AFK Hvězda Břevnov (Atletický a fotbalový kroužek Hvězda v Břevnově), který ukončil svou samostatnou činnost a přestoupil s veškerým svým inventářem do SK Břevnov. Tímto spojením získal klub také oddíl těžké atletiky, která byla tehdy velmi oblíbená.

Původní hřiště fotbalistů SK Břevnov se nacházelo na pozemku zvaném Na skalách, patřícím vojenské správě v místech dnešní tribuny Velkého strahovského stadionu. Podle vzpomínek pamětníků bylo „hřiště neoplocené a zasunovací branky se po skončení zápasu odnášely na dvůr hostince U Zelené brány (U Vonásků), aby byly obětavě znovu na hřiště k dalšímu zápasu přineseny". Oč skromnější poměry v počátcích břevnovské kopané panovaly, o to větší chuť a nadšení pro hru samotnou tehdejší hráče provázela. To dokládá i další vzpomínka již výše zmíněného Rudolfa Votického z 60. let minulého století: „Povolení (c. k. místodržitelství, pozn. autorky) bylo, a tak jsme začali. Boty, košile, trenýrky – všechno svoje. Inventář – žádný. Když se situace zlepšila, byla pořízena bedna s inventářem. Kopačku si každý hráč směl vzít jenom jednu, a to na nohu, kterou kopal, druhou botu měl vlastní. Někdy bylo více levých, někdy pravých kopaček. Ale skupina mladíků s bezměrným nadšením pro kopanou měla dobré výsledky. Vyhrávalo se i proti silným celkům."

Nejstarší vyobrazení hráčů SK Břevnov, 1907, MMP H 327 239/001.

První dres, který břevnovští fotbalisté oblékali, byl ušit svépomocí, jednalo se o vlastní jednoduchý úbor hráčů, sestávající z černých trenek a bílé košile s velkým B na prsou, ale již ve druhém roce své existence zakoupil klub u pražské firmy Fiedler anglický červeno-bílý flanel, ze kterého nechal pro své hráče ušít košile. Červeno-bílá barva se tak stala tradiční klubovou barvou SK Břevnov.

Období počátečního rozkvětu českého, a tedy i břevnovského fotbalu, skončilo s vypuknutím první světové války. Válečné poměry sportu příliš nepřály, činnost klubu byla ochromena v důsledku mobilizace, a výbor se proto v srpnu 1914 rozhodl sportovní činnost zastavit. V červnu 1916 byl dokonce na nátlak Vídně rozpuštěn i Český fotbalový svaz.

Po skončení světové války a vzniku samostatné Československé republiky došlo k obnově a dalšímu nebývalému rozvoji spolkové činnosti, a tedy i sportovních klubů, zejména těch fotbalových. Byl obnoven nejen SK Břevnov v Tejnce, ale na území tehdy ještě samostatného města Břevnova (povýšen na město 1907) byly založeny další sportovní kluby, věnující se kopané. Sportovní klub Hvězda v Břevnově, pozdější Břevnovský SK, vznikl v roce 1920 a jeho hřiště se nacházelo na historickém území tzv. Velkého Břevnova v blízkosti Větrníku. Tři roky poté zahájili svou činnost také fotbalisté na Malém Břevnově, když založili Sportovní klub Viktoria – Malý Břevnov (dnes TJ Sokol Bílá Hora), trénující na pozemku u jižní zdi letohrádku Hvězda. Svůj sportovní klub zde pod názvem SK Rudá hvězda od roku 1923 měli také břevnovští dělníci, ten se však rozešel již v roce 1927. Jejich hřiště se údajně nacházelo v prostoru Petřína za dnešními studentskými kolejemi na Strahově. Mimoto se v Tejnce v bezprostřední blízkosti SK Břevnov nacházela fotbalová hřiště SK PÚŠ (Sportovní klub Poštovního úřadu šekového) a SK Hradčany, pozdější SK Union Praha IV, na jehož činnost deset let po skončení druhé světové války navázal TJ Slavoj Břevnov, další významný břevnovský fotbalový oddíl s dlouholetou tradicí. Na Slavoji se v 70. a 80. letech minulého století pořádal jeden z nejkvalitnějších pražských turnajů mladších žáků za účasti nejlepších klubů té doby – Memoriál Jiřího Raka.

SK Břevnov v jubilejním roce 1921, 15 let trvání klubu, MMP H 327 239/002.

Vraťme se však k historii spolku SK Břevnov v Tejnce. Městská rada pražská v roce 1919 pronajala klubu další pozemek na Skalách, který byl dílem prací vlastního členstva, dílem najatými dělníky a za přiměřené finanční subvence Středočeské fotbalové župy upraven do podoby hřiště. Předsedou se stal v roce 1920 dlouholetý hráč a bývalý legionář Alois Löfler. Klub byl zařazen do III. třídy, v roce 1921 postoupil do II. třídy Středočeské fotbalové župy a v jeho rámci vznikl též dorostenecký odbor. Průměrné výsledky klubu byly v této době také odrazem vleklých finančních potíží spojených s obnovou hřiště, které však klub v roce 1924 musel z důvodu výstavby strahovských stadionů opustit, aby již téměř natrvalo zakotvil na svém domácím hřišti nedaleko dnešní Televizní věže na Ladronce (dnes zpustlá plocha hřiště, těsně sevřená novou výstavbou – luxusní rezidencí La Crone).

Tablo SK Břevnov z roku 1923 s předsedou klubu Aloisem Löflerem, MMP H 340 486.

K největším úspěchům prvorepublikové éry existence klubu patřil v roce 1928 postup do I.B třídy Středočeské fotbalové župy, v jejímž rámci se umisťoval na předních místech pohárových turnajů a soutěží. V roce 1929 zaznamenal výrazný úspěch oddíl dorostu, když obsadil první místo v dorostenecké pohárové soutěži Sparty, Košíře, Čechie Smíchov, Břevnova a Hvězdy. Někteří místní dorostenci dokonce reprezentovali náš fotbal na dorosteneckých reprezentačních soutěžích. Klub se v tomto roce rozšířil o žákovský odbor. Jako žák zde začínal například Jaroslav Vejvoda, pozdější ligový hráč Sparty Praha a proslulý trenér Dukly, za jehož působení se Dukla stala v první polovině 60. let minulého století čtyřikrát po sobě mistrem Československa. V říjnu 1931 zasáhla břevnovské fotbalisty tragická událost. Při juniorském zápase s Viktorií – Malý Břevnov byl smrtelně zraněn hráč SK Břevnov Josef Geršl a při převozu do nemocnice těžkým zraněním podlehl. Na jeho počest pak klub dlouhá léta pořádal tzv. Geršlův memoriál a každoroční vzpomínkovou akci na hřbitově sv. Markéty v Břevnově. Nejinak tomu bylo i v jubilejním roce 1936, kdy klub důstojně oslavil třicet let své existence slavnostním utkáním s mužstvem SK Slavia s výsledkem 0:2 a dalšími přátelskými utkáními. V restauraci Na Marjánce (při hotelu Jana Tellingera) se pak konala slavnostní valná hromada a zahradní veselice, spojená s výstavkou klubových trofejí a přátelským večírkem za spoluúčinkování osady Denver a tamburašského sboru. Výrazným úspěchem bylo umístění mužstva na prvním místě v poháru Franty Juhana v roce 1938 a 1939 v předvečer vypuknutí druhé světové války.

Zprávy z tisku z roku 1929, MMP H 327 239/003; Plakát jubilejní oslavy klubu SK Břevnov u příležitosti 30letého trvání, 1936, MMP HP 000 229, sbírka P. Šaura.

Události podzimu 1938 a března 1939 klubem sice otřásly, ale na jeho další vývoj neměly devastující účinek. Vleklé finanční problémy, odchod některých hráčů a opětovná výpověď z hřiště na Ladronce z důvodu bytové výstavby na pozemcích stavebního družstva Bílá Hora, přivedly klub téměř na pokraj vlastní existence. Naštěstí se podařilo teď již s definitivní platností získat pozemek v ulici Nad Tejnkou a v roce 1939 díky obrovskému nadšení a dobrovolné obětavé práci členů klubu z trosek bývalého hřiště vybudovat hřiště nové. Byly provedeny terénní úpravy, ze zbytku ohrady starého hřiště bylo postaveno oplocení, nouzově se zřídily šatny pro hráče a byl postaven domek pro správce.

V sezóně 1943–1944 se břevnovským hráčům povedl postup do Středočeské divize. Jednalo se o jeden z největších úspěchů v historii břevnovského klubu a skutečný mezník v jeho vývoji. Zásluhu na tom měl zejména nový trenér J. Poláček, bývalý hráč I.ČSŠK Bratislava a Slavie Praha, který podporoval v hráčích smysl pro týmovou hru zdůrazňováním úspěchů nikoliv jednotlivých hráčů, ale celého celku. Klubu se v tomto období zúročila především kvalitní výchova dorostu z minulých let. Tito mladí fotbalisté přestoupili do I.A mužstva a podávali skutečně hodnotné výkony. Řada břevnovských odchovanců z této doby také působila během své profesionální kariéry v nejvyšších soutěžích.

V období protektorátu se paradoxně břevnovskému fotbalu, a nejen jemu dařilo. Sportovní kluby s výjimkou židovských úřady tolerovaly, soutěže pokračovaly až do podzimu 1944 a vznikaly i nové, začal se hrát Český pohár a fotbalové zápasy byly hojně navštěvovány. Hřiště se stávala dostaveníčkem všech vrstev obyvatelstva, v těžkých dobách okupace fotbal bavil, přinášel povzbuzení i naději. Na památné utkání s S.K. Dejvice ve Veleslavíně se 4. června 1944 přišlo podívat kolem osmi tisíc diváků. SK Břevnov tehdy zvítězil 4:3 a stal se vážným uchazečem o mistrovský titul I.A třídy. Vzpomínka na toto utkání se v klubu ještě dlouho tradovala. Po skončení druhé světové války sehrály břevnovské kluby SK Břevnov a Břevnovský SK jako první v Praze benefiční utkání ve prospěch pozůstalých po padlých na barikádách, které vyneslo 38 000,- Kč.

MMP H 321 637

V roce 1948 vstupuje SK Břevnov do Zemské ligy. Dochází k postupnému sjednocování tělovýchovy a sportu a byla provedena i reorganizace fotbalových mistrovských soutěží. Celostátní národní liga byla přejmenována na celostátní mistrovskou soutěž, zemská liga na mistrovskou soutěž o čtyřech odděleních. V téže době se v důsledku zmíněné celkové reorganizace tělovýchovy a sjednocování sportovních organizací podle sovětského vzoru SK Břevnov slučuje s Břevnovským SK a jako oddíl kopané vstupuje do Sokola Břevnov. Po likvidaci sokolských jednot v 50. letech minulého století se stává součástí TJ Posista a přijímá název DA Posista Praha (DA, Dům armády). Napojením sportovních klubů na výrobní organizace se Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport snažil jednak posílit závodní kolektivy a zároveň řešit financování jednotlivých sportovních oddílů. Do klubu přistoupili noví hráči – zaměstnanci podniku Posista Praha 1 a někteří Břevnované museli naopak jeho řady opustit.

Tablo břevnovského A-dorostu z roku 1960–61, MMP H 340 485. MMP H 321 640.

Tablo TJ Břevnov z roku 1963, MMP H 327 239/005; MMP H 321 640.

MMP H 321 645; MMP H 321 657

V roce 1960 se místním podařilo prosadit návrh na založení nové tělovýchovné jednoty, která navázala na místní tradici bývalého SK Břevnov a pod názvem TJ Břevnov mohla opět důstojně reprezentovat tuto pražskou městskou čtvrť. V této době klub získává převodem od ONV Praha 6 pozemek hřiště v ulici Nad Tejnkou, který si již od roku 1924 s menší přestávkou v letech 1930–1938 pronajímal. Díky nadšení místních sportovců a solidaritě mnoha pražských klubů se podařilo hřiště renovovat a vybudovat důstojné zázemí pro fotbalisty i diváky.

Kariéru zde začínali slavní čeští reprezentanti Pavel Horváth nebo Jan Berger, který je vůbec nejslavnějším odchovancem místního klubu TJ Břevnov. „Enfant terrible" českého fotbalu s titulem Fotbalista ČSSR roku 1984 byl nepřehlédnutelným zjevem první poloviny osmdesátých let minulého století.

Jan Berger v dresu TJ Břevnov, MMP H 327 239/008; Jan Berger, 1984, MMP H 327 239/009.

Tradiční vánoční setkání hráčů a příznivců fotbalového klubu TJ Břevnov na domácím hřišti, 24. prosince 1985, MMP H321659.

Po sametové revoluci vstoupil do klubu nový sponzor – firma Dragoun. Pod novým názvem FC Dragoun Břevnov se zde hrála ČFL (Česká fotbalová liga), tedy třetí nejvyšší soutěž. Po skončení sezóny 2005–2006 však hlavní sponzor klub opustil a ten paradoxně v jubilejním roce stého výročí založení ukončil svou činnost. K jeho zániku přispěly také vleklé majetkové spory o pozemky využívané klubem a jejich privatizace v rámci náhradních restitucí, které proběhly v 90. letech minulého století. Pozemky o rozloze dva a půl hektaru v bezprostřední blízkosti fotbalového hřiště, které původně sloužily sportovním aktivitám a na nichž se nacházela mimo jiné zahrádkářská kolonie, na přelomu tisíciletí skoupil spekulant, který si později vymohl změnu územního plánu. V sousedství fotbalového hřiště a přilehlého zázemí byl v letech 2014–2017 vybudován nový developerský projekt luxusních obytných domů La Crone. Šatny, dům správce i mezi místními oblíbená a hojně navštěvovaná restaurace byly zbourány. Plocha původního hřiště sice zůstala zachována a je stále vedena jako sportovní, nicméně se ocitla v sevření nové zástavby bez možnosti přístupu veřejnosti. Nový majitel pozemku bývalého hřiště Sports Centre Ladronka, a.s., usiluje o další změnu územního plánu s cílem zastavit plochu hřiště byty.

Zázemí fotbalového hřiště bývalého SK Břevnov mezi ulicemi Skokanská, Nad Tejnkou, Tomanova. Stav před zbouráním, foto Z. Lefan, 30. 4. 2016, MMP H 318 489; Plocha hřiště bývalého SK Břevnov, foto Z. Lefan, 30. 4. 2016, MMP H 318 490.

V současné době se zástupci místních spolků spolu s dobrovolníky z řad bývalých břevnovských fotbalistů a funkcionářů klubů FC Břevnov a Slavoj Břevnov a s dalšími nadšenci snaží opět vzkřísit zašlou slávu a dlouholetou tradici místní kopané. Soutěžní fotbal, který se zde hrál plných sto let, má být obnoven založením nového klubu Union Břevnov. Na základě iniciativy místních spolků přislíbila Městská část Prahy 6 podporu tomuto úsilí a souhlasila s jejich návrhem, že by pro oživení místního fotbalu mohl posloužit pozemek dlouhodobě nevyužívaného hřiště někdejšího fotbalového oddílu TJ Slavoje v ulici Skokanská. Pokud pandemie nemoci covid-19 dovolí, činnost nového klubu by mohla být zahájena během roku 2021.

Text a výběr sbírkových předmětů: Mgr. Renáta Kalašová

Fotografie a skeny sbírkových předmětů: BcA. Jan Vrabec, Pavlína Hanusová

Zdroje:

Míka Z., Zmizelá Praha. Sporty a sportoviště. Počátky tělesné výchovy a sportu v Praze. Paseka, Praha – Litomyšl 2011

Rada V., Pohled do historie fotbalového klubu SK Břevnov 1906–2006. Calamarus, Praha 2017

60 let tělovýchovné jednoty Břevnov 1906–1966, uspořádal L.Višňák a kolektiv. TJ Břevnov 1966

Sokol Břevnov 1885 TJ Slavoj Břevnov 1985. 100 let břevnovské tělovýchovy, vydala TJ Slavoj Břevnov, ČO ČSTV Sportpropag, Praha 1985

http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/