Vážení návštěvníci, Hlavní budova Muzea města Prahy je uzavřena z důvodu probíhající rekonstrukce. Navštivte naše další objekty.

Z historie bruslení na Vltavě v Praze

Bruslení patří k nejstarším lidským činnostem vůbec, jak o tom svědčí tisíce let staré archeologické nálezy kostěných bruslí. Původně se ovšem nejednalo o zábavu, nýbrž o způsob, jak se pohybovat na lovu v přírodě. Nejstarší kovové brusle z počátku našeho letopočtu byly nalezeny u Balatonu v Maďarsku. Od 14. století se pak rozšířily zejména ve Skandinávii a v Holandsku. Bruslaři se původně odpichovali holí (jako lyžaři). Brusle se k botám připevňovaly pomocí řemínků.

01)_H_004_320-001_s_vodoznakem.jpg

Na ledě. Kresba Viktora Barvitia podle vlastní malby z r. 1861. Kresba zachycuje kluziště u severní špice Střeleckého ostrova. Uprostřed obrázku úslužná obsluha připevňuje brusle mohovitějšímu pánovi, vlevo můžeme obdivovat sáňky s dvěma dámami, tlačené jejich kavalírem. Vpravo pod vlajkou stojí dva ze správců kluziště s nástroji na úpravu povrchu ledu: koštětem a speciálními lopatami. V družném hovoru s nimi pak poznáváme preclíkáře, neodmyslitelnou postavu kluzišť oné doby, MMP H 004 320.

02)_H_221_824-001_s_vodoznakem_light.jpg 03)_H_047_965-002_s_vodoznakem_light.jpg

Kluziště na Střeleckém ostrově. Fotografie Františka Fridricha z doby kolem r. 1865. Pravděpodobně nejstarší fotografie bruslení v Praze. Dlouhá expoziční doba ještě neumožňovala zachycení bruslařů v pohybu. Všichni přítomní se proto zastavili a upřeli své pohledy do objektivu, vědomi si vážnosti chvíle, MMP H 221 824; Kluziště ve Stromovce za soumraku 1. března 1871 na olejomalbě malíře Rudolfa. Manželské dvojici ve středu obrazu jde bruslení dobře, zatímco slečna u sáněk vpravo marně hledá rovnováhu. Vlevo jsou pohodlná dřevěná křesla a židle pro odpočinek. V pozadí vidíme Místodržitelský letohrádek, MMP H 047 965.

Jak píše Josef Rössler-Ořovský (1869–1933) ve své knize „Příspěvek k dějinám bruslařství a bruslařského závodního klubu v Praze" z roku 1929, ve zprávách vyslanců českých šlechticů a králů se setkáváme s popisem zábavy u nás neznámé – bruslení, které bylo populární v Holandsku. Ve Francii se bruslilo na dvoře Ludvíka XVI., bruslení si oblíbil např. i Napoleon Bonaparte. Uvádí se, že první bruslařský klub na světě vznikl v roce 1742 v britském Edinburghu.

04)_H_037_158-001_s_vodoznakem_light.jpg 05)_H_125_665-001_s_vodoznakem.jpg

Neznámá dívka ve sportovním oblečení, s rukávníkem a bruslemi na řemínku. Ateliérový snímek Jindřicha Eckerta z r. 1888, MMP H 037 158; Antonín Häusler: Saisony paní Anny. Perokresba tuší z r. 1907 zachycuje prodavačku pečených kaštanů, typickou pražskou zimní postavičku. Kornout pečených kaštanů výborně osvěžil a zahřál ruce, čehož s oblibou využívali nejen bruslaři a jiní zimní sportovci, ale všichni Pražané. Narozdíl ode dneška se jednalo o drobné vydání. Kaštanáři a kaštanářky se mimo zimní sezónu živili převážně jako trhovci a trhovkyně, MMP H 125 665.

V roce 1610 uspořádal Rudolf II. karneval na ledě, na kterém se bruslilo. Po roce 1700 se bruslení rozšířilo i v českých zemích. Dokládají to stará vyobrazení. V 19. století se bruslilo nejen na rybních a řekách, ale například i na střelnicích střeleckých jednot, zavodněných loukách apod.

06)_HNX_000_096-003_s_vodoznakem_light.jpg 07)_HNN_008_774-006_negativ_s_vodoznakem_light.jpg

Hustý provoz bruslařů na Vltavě v neděli 22. 1. 1905. Oblast mezi Smíchovem a Vyšehradem patřila k nejoblíbenějším místům zimních radovánek Pražanů. V pozadí svítí novotou portál Vyšehradského tunelu a dnešní Podolské nábřeží. Foto Rudolf Bruner-Dvořák, MMP HNX 000 096; Zamrzlá Vltava mezi Palackého a železničním mostem sloužila Pražanům jako široká promenáda. Chodci směřují k rozlehlému kluzišti v pozadí, které je lemováno davy přihlížejících. Na snímku zaujmou také četné tovární komíny na smíchovském a zlíchovském břehu. Snímek Bohumila Střemchy z doby před r. 1918, MMP HNN 008 774.

08)_H_221_669-001_s_vodoznakem_light.jpg 09)_H_122_524-001_s_vodoznakem_light.jpg

Kluziště mezi Kampou a Střeleckým ostrovem v r. 1908. Vysekaný otvor v ledu vpravo dole sloužil pravděpodobně k nabírání vody, která se používala k úpravě povrchu kluziště. V pozadí vlevo vidíme torzo vyhořelých Sovových mlýnů, které bylo částečně ubouráno při stavbě smíchovské plavební komory (dokončena v r. 1921). Toto rameno Vltavy je dnes rozpůleno dělicí zdí plavebního kanálu. Fotografie z pozůstalosti malířky Anny Sequensové, která je možná i autorkou snímku, MMP H 221 669; Secesní dáma s rukávníkem sleduje dění na zamrzlé Vltavě pod Vyšehradem z hráze přístavu v Podolí. V Královském městě Vyšehradě vznikl jeden z prvních bruslařských klubů u nás, Klub bruslařů vyšehradských, a to již v r. 1887. V pozadí vidíme portál Vyšehradského tunelu a čerstvě dokončené Libušino nábřeží (dnes Podolské). Snímek neznámého fotografa byl pořízen v neděli 24. 1. 1909, MMP H 122 524.

„Řeka zamrzla každý rok a bruslilo se na ní všude. (...) Celá řeka bývala sérií kluzišť (...) s nezbytným flašinetem, párkařem, preclíkářem a někdy se vařil i čaj a čepovalo pivo. (...) Vedle kluzišť na řece byl velký počet kluzišť ‚prolejvaných' v zahradách a v příkopech opevnění", vzpomínal Rössler-Ořovský na bruslení v Praze v době svého mládí.

Zřizování kluzišť bývalo spolu s ledařstvím zimní obživou obyvatel dřevařské a vorařské čtvrti Podskalí, ale nejen jich:

„Bodří Podskaláci sami byli obrusleni, zřizovali kluziště, zametali led, budovali z ledu, sněhu neb i prken šatny, pořizovali lavice a hlavní věc: půjčovali brusle! Sta bruslí viselo na stojanech a obecenstvo si je vypůjčovalo."

10)_H_122_551-001_s_vodoznakem.jpg 12)_h_028_992-001_s_vodoznakem_light_optimized.jpg

Zimní promenáda v Podskalí v r. 1906. Chodci a bruslaři před jižní částí podskalského břehu. V pozadí vidíme domy v Podskalské třídě s dřevařskými ohradami a rozestavěné Palackého nábřeží (dnes Rašínovo), které bude dokončeno o dva roky později. Snímek neznámého autora, MMP H 122 551; Kluziště u Karlova mostu, jak je viděl malíř Adolf Kašpar z okna svého bytu na Kampě v domě čp. 514-III (bydlel zde v l. 1903–1934, jak připomíná pamětní deska). Hranice kluziště jsou vyznačeny nejen pomocí smrčků, ale i bloků ledu a nesmí chybět ani červenobílý český národní prapor. Další kluziště vidíme v pozadí nad staroměstským jezem. Akvarel z r. 1905, MMP H 028 992

11)_H_193_723-001_-_kopie_s_vodoznakem_light.jpg 13)_h_192_785-001_s_vodoznakem_light_optimized.jpg

Kluziště u Palackého mostu na Smíchově v úterý 30. 12. 1924. Dobře je vidět způsob vyznačení kluziště jehličnatými stromky, příchod přes dřevěnou lávku i právě neobsazené dřevěné sáňky. Na Palackého mostě můžeme obdivovat ozdobné kandelábry elektrického i plynového osvětlení, dnes již dávno neexistující. Autor snímku není znám, MMP H 193 723; Barevný lept Jaromíra Strettiho-Zamponiho z počátku 20. století zachycuje pohled od ústí Čertovky na kluziště na opačné (severní) straně Karlova mostu. Vpravo vidíme část malebného domku čp. 101-III a vrátka, vedoucí k přístavišti loděk, MMP H 022 235.

14)_H_150_577-001_s_vodoznakem.jpg

Na barevném leptu Tavíka Františka Šimona z r. 1917 vidíme kluziště pod Karlovým mostem u Křižovnického kláštera, ke kterému směřuje chlapec nesoucí si brusle. Podle boudy s kouřícím komínem poznáme, že zdejší nájemce mohl sedět v teple, což zdaleka nebývalo běžné. Také se mohlo jednat o vytápěnou šatnu. Nesmí chybět český prapor, zde umístěný na zvláště mohutném stožáru, MMP H 022 180.

Počátky organizovaného bruslení v Praze spadají do 2. poloviny 19. století. Zpočátku bylo bruslení těsně spojeno s veslováním. V roce 1870 byly schváleny stanovy spolku Spojený klub bruslařský a klub veslařský Regatta, který vznikl sloučením Pražského ledního klubu (Prager Eisklub, založen 1868) a Veslařského klubu Regatta. Národnostně byl klub smíšený, česko-německý. Více v něm bylo Čechů. Ti v roce 1875 odešli a založili si Český veslařský a bruslařský klub, který působil do konce 80. let 19. století. Na počátku tohoto desetiletí vznikl také studentský bruslařský klub, ve kterém se postupně sdružili studenti gymnázií v Jindřišské a Spálené ulici. Pod vedením již zmíněného Josefa Rösslera-Ořovského, pozdějšího předního organizátora sportu, skautingu a významného filatelisty, byl v roce 1885 založen bruslařský kroužek při veslařském klubu International Rowing Club. První mezinárodní bruslařské závody v Praze a v Čechách vůbec se uskutečnily v lednu 1887. Rozvoj bruslařského sportu a závodní úspěchy Josefa Rössler-Ořovského umožnily v roce 1889 založit Bruslařský závodní klub. Sdružili se v něm na dlouhá léta nejlepší rychlobruslaři a krasobruslaři. Klub bruslařů vyšehradských s vlastní půjčovnou bruslí vznikl již v roce 1887, podobný spolek působil i na protějším Smíchově. V letech 1897–1907 se v Praze konalo pět mezinárodních závodů.

15)_Rychlobrusleni_1_s_vodoznakem_light.jpg 17)_BZK_3(1)_s_vodoznakem.jpg

Mezinárodní bruslařské závody Pražského klubu cyklistů Ruch v Praze 27. 1. 1907. Soutěž v rychlobruslení probíhala mezi Střeleckým ostrovem a Ferdinandovým (dnes Janáčkovým) nábřežím. V pozadí most císaře Františka (dnes Legií). Foto Rudolf Bruner-Dvořák. Český svět, roč. III, 1907, č. 15. Mezinárodní bruslařské závody Bruslařského závodního klubu v Praze r. 1914. Start rychlobruslařského závodu na 3000 m. V pozadí Staroměstské mlýny. Foto Tomáš Vojta. Český svět, roč. X, 1914, č. 22.

16)_BZK_2_s_vodoznakem.jpg 18)_H_219_434-001_s_vodoznakem_light.jpg

Mezinárodní bruslařské závody Bruslařského závodního klubu v Praze r. 1914. Krasojízda slečny Smíškové ze Ski Klubu České Budějovice. Foto Tomáš Vojta. Český svět, roč. X, 1914, č. 22. Tento snímek sice nebyl pořízen na Vltavě, nýbrž ve vršovickém Edenu, velmi pěkně však ukazuje dobové oblečení bruslařek z 1. poloviny 30. let minulého století. Autor snímku neznámý, MMP H 219 434.

27)_H_226_155-002_preview1_s_vodoznakem.jpg 28)_H_254_836_001-003_1-2_preview1_s_vodoznakem.jpg

Dámské šněrovací brusle značky "Jackson-Elite", 30. léta 20. století. Foto Jan Diviš, MMP H 226 155. Dětské brusle, rychloupínací nože, tzv. šlajfky upevněné ke kotníkové dětské obuvi, 30. – 40. léta 20. stol. Foto Jan Diviš, MMP H 254 836_001.

19)_hnn_9110_009__s_vodoznakem_light_optimized.jpg 20)_HNN_009_107-001_preview1_s_vodoznakem.jpg

Příchod po dřevěné lávce ke kluzišti u Alšova nábřeží. Snímek z 30. let 20. stol. V pozadí malostranská náplavka, u které pracují ledaři. V popředí vidíme jeden z typických obytných hausbótů oné doby, který musel mít svoji „státní poznávací značku". Foto Greta Popperová, MMP HNN 009 910; Hokejový zápas na kluzišti u Karlova mostu pod Alšovým nábřežím. Snímky pořízené v protisvětle jsou typické zejména pro fotografický styl 30. a 40. let. Foto Greta Popperová, 30. léta 20. stol., MMP HNN 009 107.

21)_hnn_9102_001_s_vodoznakem_light_optimized.jpg 22)_hnn_22_145_012_s_vodoznakem_2_optimized.jpg

Kluziště poblíž mostu Legií provozovala organizace Vysokoškolský sport. Její počátky klademe do r. 1910, kdy vznikl Vysokoškolský spolek pro tělocvik a sport, hry a skauting. Vlevo v popředí stojí automobil s reproduktorem, který zřejmě bruslařům vyhrával populární písně. Foto Greta Popperová, 30. léta 20. stol., MMP HNN 009 102; Zamrzlá a zasněžená hladina Vltavy lákala i sáňkaře. Skupina chlapců na snímku táhne celý „vlak“ ze tří sáněk, avšak jen jeden „vagon“ je obsazen. V pozadí vidíme kostelík a tovární komíny na Zlíchově. Foto Karel František Pešák, asi 1940–1945, MMP HNN 022 145.

23)_hnn_22_146_013_s_vodoznakem_light-2_optimized.jpg 24)_hnn_22_147_014_s_vodoznakem_light_optimized.jpg

Vlajka označující kluziště u severní špičky Císařské louky naproti Vyšehradu. Foto Karel František Pešák, prosinec 1942, MMP HNN 022 146; Úprava povrchu kluziště. Rozlitá voda vyplnila nerovnosti a zmrzla. Snímek byl pořízen pravděpodobně v Braníku mezi l. 1940–1945. Foto Karel František Pešák, MMP HNN 022 147.

25)_H_253_293-001_s_vodoznakem_light.jpg 26)_H_156_856-001_s_vodoznakem_light.jpg

Kluziště u dnešního Rašínova nábřeží poblíž Jiráskova mostu v 1. polovině 50. let minulého století. Parníky, které zde kotvily, byly odvlečeny k přezimování do smíchovského vorového přístavu. Vltava zamrzala do r. 1954. V listopadu toho roku byla spuštěna na plný výkon elektrárna Slapské přehrady a řeka přestala zamrzat. Foto Jiří Karel Procházka, MMP H 253 293; Snímek kluziště u pobřeží Kampy byl zachycen ve stejném období jako předchozí fotografie. Loďky v popředí pocházely pravděpodobně z legendární půjčovny pana Rouska u Karlova mostu. Nyní posloužily k nazouvání bruslařských bot a jako odpočívadlo. Foto Vladimír Sirůček, asi 1950–1954, MMP H 156 856.

Počet bruslařů na Vltavě se nesnížil ani po otevření zimního stadionu na Štvanici v roce 1932, bruslení na řece zůstalo populární až do roku 1954, kdy po dokončení Slapské přehrady Vltava přestala pravidelně zamrzat. V posledních desetiletích zamrzla občas jen vedlejší ramena, např. bývalé vorové přístavy na Smíchově a v Podolí.

Literatura:

Hronová Z., Přehled: 150 let před Sáblíkovou a Erbanovou. Tak vznikalo české „brusličství"
https://magazin.aktualne.cz/ceskemu-brusleni-je-150-let/r~0346e300128611e88560ac1f6b220ee8/v~sl:02669f556e6462d0a8def5a7a81ff7d2/
(přístup 11. 12. 2020)

Míka Z., Zmizelá Praha. Sporty a sportoviště. Počátky tělesné výchovy a sportu v Praze. Paseka, Praha – Litomyšl 2011

Rössler-Ořovský J., Příspěvek k dějinám bruslařství a bruslařského závodního klubu v Praze, Praha 1929