Langweilův model Prahy je unikátní dílo vyrobené převážně z papíru – materiálu, který je mimořádně citlivý na světlo. Abychom tuto vzácnou památku uchovali i pro další generace, musíme v expozici důsledně kontrolovat hladinu osvětlení. Právě díky dodržení všech daných limitů můžeme model vystavovat dlouhodobě, aniž by hrozilo jeho poškození.
Langweilův model Prahy: Vzpomínka z papíru
Dvanáct vitrín. A muž, který měl nůžky, papír a velký sen. Antonín Langweil.
Přijďte si prohlédnout jeho nevšední dílo. Věrnou vzpomínku na Prahu, kdy měla ještě úplně jinou tvář. Antonín Langweil se do práce pustil v roce 1826. A stavěl jedenáct let. Dům po domu, uličku po uličce. Proč? Možná Prahu miloval. Možná chtěl svým pěti dcerám zajistit věno. Těžko říct. Ale jedno je jisté – díky jeho modelu dnes vidíme Staré Město, Malou Stranu i Pražský hrad tak, jak vypadaly před dramatickými změnami na přelomu 19. a 20. století.
Byl vytvořen ručně z papírové lepenky. Na přibližně 20 m² zobrazuje historické jádro Prahy v detailní podobě, jakou mělo před sto padesáti lety, tedy včetně stovek zbořených domů bývalého Židovského Města a Starého Města. Více než dva tisíce budov zobrazuje model v měřítku 1 : 480 se všemi detaily výzdoby fasád i podrobnostmi dvorů, zahrad a hospodářské zástavby nitra domovních parcel a přilehlých pozemků. Pro mnoho zbořených historických pražských budov zůstává Langweilův model jediným svědkem jejich podoby.
A kdo ten záhadný umělec vlastně byl? Tvůrcem modelu byl zaměstnanec pražské Univerzitní knihovny Antonín Langweil (1791–1837), který své neobvyklé zálibě věnoval veškerý volný čas i finanční prostředky. Přestože byl model již ve své době obdivován mnohými vzdělanci, mecenáše pro svou práci Langweil nikdy nenašel. Zemřel v bídě a početné rodině zanechal jen dluhy a nedokončené dílo, jehož cena se tehdy zdála velmi problematická. V roce 1840 se stal model součástí majetku Národního muzea v Praze a po více než sto letech byl předán do sbírek Muzea Prahy, kde získal postavení nejvyhledávanější součásti historické expozice. Teprve dnešní doba dokáže ocenit skutečný význam Langweilova modelu, význam prvotřídního dokumentu i nevšedního uměleckého díla.
