Hlavní budova Muzea Prahy

Od původní hradební bašty přes kavárenský pavilon až k muzeu. Historie hlavní budovy Muzea Prahy je dlouhá, zajímavá a především se z budovy nikdy nevytratila.

Muzeum na hradbách

V městských hradbách severovýchodně od Poříčské brány stával kdysi hradební bastion (bašta) sv. Kryštofa. Jak původní hradby ztrácely svůj význam a mizely, vyrostla zde nevelká budova kavárenského pavilonu, kde v roce 1876 začal provozovat svůj podnik kavárník E. Ponec. Ale v podnikání se mu nedařilo, a tak městská rada na konci roku 1882 svěřila budovu Městskému museu pražskému (jehož založení bylo schváleno už 3. října roku 1881). O dva roky později zde muzeum otevřelo svou první expozici. Stále se ale nejednalo o stavbu dnešních impozantních rozměrů. V letech 1896–1898 byl postaven „přístavek", což je dnešní hlavní expoziční budova muzea, ale ani ten pro potřebu muzea nestačil. A původní budova s neúspěšnou kavárnou byla zbořena v roce 1974 v souvislosti s výstavbou Severojižní magistrály.

 

Průčelí budovy zdobí symbolická výzdoba od Ladislava Šalouna, autora pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí.

 

11_H 099 909-001 web.jpg

Kavárenský pavilon byl postaven v roce 1876 v místech původního hradebního bastionu sv. Kryštofa. Muzeum jej získalo v roce 1882. MMP H 99 909.

Nová doba – nová budova

Praha zažívala koncem 19. století velký rozvoj a předvídavá městská rada chtěla místo, které by jednak pojmulo neustále se rozrůstající sbírky, ale především důstojně reprezentovalo historii Prahy. Rada proto uspořádala architektonickou soutěž, ve které zvítězil architekt Antonín Balšánek (spolu s Josefem Schulzem). Samotná stavba probíhala poměrně rychle v letech 1896–1898, přičemž muzeum bylo pro zvědavou veřejnost otevřeno roku 1900.

 

Zajímavé je, že do fasády nově vznikající stavby byly zabudovány originální architektonické fragmenty ze zbouraných pražských domů. Například reliéfy, znaky nebo části portálů, které pocházejí z historických staveb zaniklých při přestavbách města. Budova tak uchovává artefakty staré Prahy přímo ve své vlastní architektuře.

 

V letech 1896–1898 byla ke kavárenskému pavilonu podle návrhu architekta Antonína Balšánka přistavěna dnešní neorenesanční budova. MMP H 13 874/1-2.

Moderní evropské muzeum

V letech 2020–2025 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí. Ale neopravovala se stavba, rekonstruovala se skutečná kulturní památka, proto práce probíhaly pod dohledem památkářů. Šlo vlastně o první zásadní úpravu za více než 120 let existence budovy!

 

Před zahájením rekonstrukce bylo nutné budovu vyklidit. Do dočasných depozitářů byly přesunuty stovky sbírkových předmětů, archeologických nálezů i uměleckých děl.

 

V Muzeu Prahy se dnes muzeuje jinak

Rekonstrukce zahrnovala obnovu interiérů, modernizaci technického zázemí, bezbariérovou přístupnost. Ale nezůstalo jen u rekonstrukcí a obnovy. Muzeum Prahy bylo zamýšleno jako moderní muzeum, které využívá velkoformátové projekce, interaktivní instalace a dokonce i AI. V roce 2025 se tak návštěvníkům otevřelo moderní evropské muzeum v úchvatné novorenesanční budově, které v sobě naprosto přirozeně propojuje historii města s nejmodernějšími způsoby současného muzejnictví.