Použití proteinu ke konsolidaci poškozených hedvábných textilií

Řešitelky: Mgr. Jaroslava Řeřichová, Mgr. Pavlína Koubová

Anotace projektu

Plánovaný výzkum navazuje na předchozí úvodní studii realizovanou v Muzeu hlavního města Prahy (MMP), která se zabývala inovativní metodou vyvinutou v Čínském národním muzeu hedvábí. Metoda je založená na aplikaci fibroinu v kombinaci s ethylen glykol diglycidyl etherem (EGDE), případně alaninu s EGDE, a projevila značný potenciál pro konsolidaci hedvábných vláken. Studie MMP prakticky ověřovala postupu konsolidace zkřehlého hedvábí pomocí fibroinu a EGDE. Potvrdilo se zpevnění degradovaného hedvábí, ale oproti výsledkům čínského výzkumu došlo k nežádoucímu snížení splývavosti Nově navržený výzkum si klade za cíl vyhodnotit možnosti konsolidace hedvábí pomocí fibroinu a alaninu. Vlastnosti konsolidantů budou studovány na modelových vzorcích hedvábných textilií před a po umělém stárnutí.

Výzkum bude realizován ve spolupráci s Ústavem chemické technologie restaurování památek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT), což umožní využití špičkového analytického zázemí a interdisciplinárního přístupu.
Výsledky tohoto výzkumu by měly přinést objektivní data, která umožní definovat optimální podmínky pro zavedení této metody do konzervátorské praxe v našem prostředí. Zároveň přispějí k rozvoji nových postupů v oblasti ochrany a konzervace textilního kulturního dědictví.

 

Stopami prvních zemědělců: mobilita a životní styl na severozápadním okraji Prahy

Řešitelka projektu: Mgr. Petra Schindlerová, Ph.D.

Anotace projektu

Projekt se zaměřuje na studium časně neolitických pohřbů kultury s lineární keramikou (LBK, 5400–4900BC) na severozápadním okraji Prahy podél Litovického potoka. Tato oblast poskytovala příhodné podmínky pro rané zemědělství a dosavadní výzkum se soustředil především na dlouhodobě osídlené areály.
Život prvních zemědělců rekonstruujeme především z materiálních pozůstatků jejich činností, avšak samotný příchod do pražské kotliny zůstává zatím nejednoznačný. Mobilita je sice nepřímo doložena prostřednictvím šíření hmotné kultury, to však poskytuje jen velmi obecný rámec a neumožňuje určit, zda se kulturní tradice šířily fyzickým přesunem lidí, předáváním myšlenek, nebo vznikaly nezávisle. Biochemické analýzy založené na izotopovém složení lidských tkání oproti tomu umožňují sledovat mobilitu jednotlivců přímo. Izotopy uhlíku a dusíku umožňují orientační rekonstrukci výživy a životního stylu prvních zemědělců. V českém prostředí LBK však jejich využití naráží na zásadní limit. Na rozdíl od okolních oblastí v Čechách chybí rozsáhlejší pohřebiště. Malé množství dochovaných pohřbů v sídlištních kontextech komplikuje plnohodnotné využití těchto přírodovědných metod. Výjimku představují lokality podél Litovického potoka s nejpočetnější skupinou hrobů LBK, které poskytují jedinečnou příležitost k podrobnějšímu zkoumání mobility a sociální dynamiky ran zemědělských komunit.
Cílem projektu je objasnit proces příchodu a mobility nejstarších zemědělských komunit do pražské kotliny a poskytnout tak základ pro budoucí propojení s výzkumy v okolních regionech. Projekt tak přispěje k lepšímu pochopení specifik pražské kotliny v širším geografickém kontextu

 

Raně středověké mince ze sbírek Muzea hl. města Prahy

Řešitelé projektu: PhDr. Martin Čechura, Ph.D., PhDr. Jiří Lukas

Anotace projektu

Ve sbírkových fondech Muzea hl. města Prahy (historická i archeologická podsbírka) je uložena řada raně středověkých mincí (denárů a brakteátů). Jejich muzejní evidence je prozatím provedena s nestejnou kvalitou, v řadě případů jsou mince určeny jen velmi obecně nebo dokonce vůbec. Řada exemplářů má uvedené nedostatečné nálezové okolnosti, případně tyto informace zcela chybí. Odborně vyhodnoceny a publikovány jsou prozatím jen ojedinělé soubory. Cílem projektu je pořídit úplný soupis raně středověkých mincí (denárů, případně brakteátů) ve sbírkách MHMP, a to v OAS i OHS. Mince budou zpracovány formou katalogu s uvedením základních numismatických a archeologických údajů a bude pořízena kvalitní, jednotná fotografická dokumentace. Součást projektu je provedení materiálové analýzy mincí nebo vybraných exemplářů.
Výsledky analytické části budou komparovány s dosavadním stavem poznání raně středověkého mincovnictví na území města Prahy a v raně středověkých Čechách. Výsledek bude publikován jako odborná studie v časopise Numismatický sborník, dílčí studie, věnující se nálezovým okolnostem a zhodnocen jednotlivých souborů, pak v dalších odborných časopisech

 

Reakce historického papíru na malé fluktuace relativní vlhkosti pilotní testy metodou DIC

Řešitelka projektu: MgA. Lucie Živná

Anotace projektu

Projekt se zaměřuje na kvantifikaci mechanické odezvy historických papírových materiálů na malé změny relativní vlhkosti (RH), které jsou běžné v muzejních a archivních depozitářích. Papírové a pergamenové sbírkové předměty jsou vysoce citlivé na vlhkost, což vede k rozměrovým změnám, jako je vlnění a kroucení, a může vést ke ztrátě mechanické stability. Cílem projektu je aplikovat moderní bezkontaktní optickou metodu digitální korelace obrazu (DIC) celoplošnému měření deformací in-plane (expanze vlivem vlhkosti). V klimatické komoře budou sledovány vybrané historické originály a kontrolní vzorky moderních papírů při řízených cyklech změn RH (±5 %). Výsledky umožní ověřit citlivost metody DIC pro monitorování křehkých historických artefaktů poskytnou jedinečná kvantitativní data pro zpřesnění preventivní konzervace a stanovení bezpečných limitů pro kolísání klimatu. V českém prostředí se jedná o unikátní aplikaci této metody v oblasti ochrany kulturního dědictví.

 

Virtuální dvojče pro zlepšení přístupnosti

Řešitel projektu: MgA. Vojtěch Leischner, Ph.D.

Anotace projektu

Upravíme invalidní vozík, tak aby bylo možno sedět a točit koly na místě. Na vozík nainstalujeme senzory, které budou snímat pohyb koly. Vozík bude sloužit jako interface pro pohyb ve virtuální realitě – digitální kopii výstavy v hlavní budově na Florenci. Jednak budeme zkoumat interface jako takový (vozík jako způsob pohybu ve VR) a jednak způsob průchodu virtuální výstavou.

 

Stínová vzpomínka v hrobě staré dámy

Řešitel projektu: Mgr. Pavel Kacl

Anotace projektu

Pod poetickým názvem se skrývá neobvyklý nález hrobu z 19. století z někdejšího helvetského hřbitova v Praze-Karlíně. Víko rakve bylo patrně opatřeno skleněným okénkem. Při rozkladu se tabule skla zřítila a rozbila. Na jednom ze skleněných fragmentů ležela portrétní silueta s vyobrazením poprsí muže vyrobená technikou verre églomisé, tedy vyškrabováním stínem vytvořeného profilu a ornamentů do plátku zlata na zadní straně skleněné destičky a následným vybarvením černým pigmentem. Stopy lepidla svědčí o umístění siluety v pouzdře z organického materiálu a doba vzniku odpovídá stylem první čtvrtině 19. století. Ke spekulacím pak svádí interpretace nálezu a vztah portrétovaného muže k pohřbené osobě, podle terénního antropologického odhadu ženě staršího věku. Vertikální stratigrafie dává tušit, že hrob může být až o několik dekád mladší než portrétní silueta. Projekt míří k vyhodnocení poznatků o zvláštním hrobě z hlediska archeologie, biologické antropologie a uměnovědy. Výzkum zaniklého karlínského hřbitov byl zatím publikován jen ve formě souhrnných přehledů či metodologické studie a z rozsáhlého informačního potenciálu se nabízí řada témat, z nichž jak jedno vystupuje předmětný mimořádný nález portrétní siluety.