Vážení návštěvníci, Hlavní budova Muzea města Prahy je uzavřena z důvodu probíhající rekonstrukce.

Samostatná práce žáků

Nabízíme jeden střípek z historie Prahy v podobě čtyř tématem provázaných odkazů a jednoho úkolu na pomoc distanční výuce.
Pražská řemesla

Pražská řemesla

1. Podívejte se, jaká znamení řemeslníků jsou na pražských domech
2. V záměckém areálu Ctěnice je stálá expozice Řemesla v pořádku Podívejte se na ni virtuálně.
3. Podívejte se, jaké sbírkové předměty vztahující se k pražským řemeslnickým cechům má naše muzeum ve sbírkách.
4. Pořad ČT představuje stará řemesla (kovář, jirchář, bednář)

Úkol: Najděte v našich sbírkách 3 zajímavé předměty a zapište si, jací řemeslníci je používali a k čemu.

Muzeum Prahy na Florenci

Muzeum Prahy na Florenci

1. Pražské městské muzeum bylo otevřeno v roce 1883 v kavárenském pavilonu, který stál vedle dnešní novorenesanční budovy na Florenci. Přečtěte si o vzniku muzea, historii jeho hlavní budovy a podívejte se na staré fotografie.
2. Co jste mohli vidět v hlavní budově Muzea města Prahy, než byla uzavřena kvůli rekonstrukci? Společně s Honest Guide se vydejte na návštěvu muzea a procvičte se v angličtině.
3. Více o rekonstrukci budovy muzea (2020-2022) si přečtěte v článku Českého rozhlasu, kde si můžete poslechnout i rozhovor s ředitelkou muzea.
4. Sledujte nás na FacebookuInstagramu.

Úkol: Na webu Muzea hlavního města Prahy najděte, ve kterém objektu se nachází expozice Praha Karla IV. - středověké město. Dále napište, které jiné muzeum byste rádi navštívili a proč. Odpovědi zašlete svému učiteli.

Dětské hračky nejen ve sbírkách MMP

Dětské hračky nejen ve sbírkách MMP

Nálezů středověkých a raně novověkých hraček není mnoho. Několik jich uchovává Muzeum města Prahy. Často je objeví archeologové při výzkumu.

1. Ve středověku a v raném novověku si děti možná hrály méně než dnes. Měly více povinností. Přečtěte si o nich na straně 96 v článku Středověký svět dětí a her v archeologických pramenech.
2. Nejvíce o hračkách promlouvají archeologické nálezy. Možná si ale děti hrály i s předměty, které ke hraní původně určeny nebyly.
3. Při archeologickém průzkumu v Josefské ulici v Brně byly nalezeny také hračky. V krátkém článku je několik fotografií.

Úkol: Zapište si, jaké dětské hračky nejčastěji archeologové nacházejí. Zaznamenejte také, zda jsou podobné dnešním hračkám, případně v čem se liší. Svoji práci zašlete svému učiteli dějepisu.

Šperky raného středověku

Šperky raného středověku

V první polovině 9. století vznikla na území dnešní Moravy a jihozápadního Slovenska tzv. Velkomoravská říše. Odtud se šířily šperky zdobené náročnými technikami, jejichž výroba se postupně přenesla i do dílen mimo Velkou Moravu.

1. Prohlédněte si některé archeologické nálezy z raného středověku ze sbírek MMP. Najdete mezi nimi i mnoho šperků.
2. Tajemství velkomoravských šperků odhalíte v pořadu ČT Záhady Toma Wizarda.
3. Bohaté nálezy šperků velkomoravského typu pochází z hrobů na Hradčanech. Podívejte se na místa posledního odpočinku obyvatel Prahy.
4. Jak probíhala výroba kopií raně středověkých šperků z Pražského hradu se dozvíte v reportáži ČT24.

Úkol: Zjisti, zda se ve tvém okolí nachází nějaké památky z raného středověku - kostely, domy, hradiště nebo pohřebiště. Zapiš si je a pošli svému učiteli.

Praha za povodní

Praha za povodní

1. Prohlédni si virtuální výstavu Historie povodní v Praze, která tě seznámí s největšími či nejničivějšími povodněmi, které kdy Prahu postihly.
2. Seznam se s příběhem Juditina mostu, který byl tak poničen povodní, že zcela zanikl.
3. Článek o povodních v 16.-18. století najdeš v digitální knihovně Kramerius Na s. 36-38 si přečti dojmy očitého svědka, který v Praze zažil povodeň v roce 1784.
4. Karlův most a všechny, kdo po něm chodí, symbolicky ochraňují sochy a sousoší na něm umístěné. Některé z nich zobrazují i patrony (ochránce) před povodněmi. Se sochami na Karlově mostě se můžeš seznámit zde.
5. Pokud jste ještě nikdy nezažili, co dokáže voda spolu s ledovými krami, podívejte se na přidanou na krátký film z roku 1940.

Úkol: Zjistěte, na jaké světce se lidé obraceli (nebo dodnes obracejí) o pomoc, pokud hrozí nebezpečí povodně. Zapište si, proč jsou patrony proti povodním, a svůj zápis zašlete svému učiteli.

(Nápověda: sochy dvou z nich najdete na Karlově mostě.)

Jak se žilo v Müllerově vile

Jak se žilo v Müllerově vile

Muzeum hlavního města Prahy je sice spjaté s novorenesanční budovou na Florenci, spravuje však také skvosty moderní architektury. Müllerova vila v pražských Střešovicích se dokonce řadí mezi světoznámé stavby.

1. Müllerovu vilu vám během čtyřminutové reportáže představí Toulavá kamera České televize.
2. Prozkoumejte historii i současnost unikátní Müllerovy vily. Podívejte se na její výstavbu, prohlédněte si interiéry, zjistěte, co je tzv. Raumplan Adolfa Loose...
3. Seznamte se s akcemi v rámci Roku Adolfa Loose 2020. Projekt vyhlášený Muzeem hlavního města Prahy a Národním památkovým ústavem chce připomenout dílo světově proslulého architekta, který se narodil před 150 lety v Brně.
4. Milovníci moderní architektury a zájemci o detailní prohlídku s fundovaným výkladem mohou (kromě živé návštěvy) zhlédnout hodinový záznam livestreamované prohlídky Müllerovy vily s architektem Adamem Gebrianem

Úkol: Vyhledejte v Praze (nebo jinde v ČR) různé typy funkcionalistických staveb. V tomto stylu můžete objevit rodinný dům, kostel, obchodní dům, školu, banku, galerii, administrativní budovu, továrnu či muzeum. Najdete v jednom městě alespoň 3 funkcionalistické stavby?

Seznam názvů budov a jejich umístění ukažte učiteli.

Madona ze Staroměstské radnice

Madona ze Staroměstské radnice

Slovem madona se v umění nazývá vyobrazení nebo socha Panny Marie samotná nebo s Ježíškem.

1. Prohlédněte si 3D model Staroměstské Madony. Byla poničena za druhé světové války. Restaurátoři domodelovali její chybějící části podle sádrového odlitku celé sochy z konce 19. století. Doplněné části jdou na 3D modelu oddělit.
2. Dříve stála tato madona na nároží Staroměstské radnice. Dnes je tam její kopie. Pokud si ve virtuální prohlídce Staroměstské radnice vyberete pohled přímo na radnici, můžete madonu najít – poznáte ji podle zlatého žezla.
3. Pokud se o Staroměstské Madoně chcete dozvědět více, můžete si přečíst článek, který se se zabývá touto sochou z pohledu dějin umění.
4. O vzniku současné kopie Staroměstské Madony a jejím umístění na nároží natočila krátkou reportáž Televize Praha.

Úkol: Vydejte se na procházku okolím svého bydliště. Najděte nejbližší madonu a vyfoťte ji. Dobře si ji prohlédněte (celkový vzhled, gesta, velikost, materiál, barevnost apod.). Napište krátký popisek, který by u sochy mohl být pro turisty (max. 7 řádek).

Jak se lidé oblékali

Jak se lidé oblékali

To, jak se lidé v minulosti oblékali, zajímá skoro každého. Výrobky ze lnu, bavlny, konopí a vlny nás provázejí dodnes. Objevujeme ale i nové materiály – stále větší slovo získávají ne výrobě oblečení nanovlákna.

1. Prohlédněte si virtuální výstavu Od nitě ke košili. Seznámíte se tu s materiály, ze kterých se ve středověku vyráběly oděvy. Na konci výstavy jsou i rekonstrukce středověkého oblečení.
2. Ve virtuální výstavě Konzervovaná minulost se zaměřte na 2 slidy – Textil – úvod a Textil, můžete zde najít restaurované šaty z 19. století a dobře si je prohlédnout.
3. Co se všechno na Valašsku podomácku vyrábělo z vlny, zjistíte na videu Valašskému muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Výrobky z vlny.
4. V současnosti se hodně mluví o nanovláknech a jejich využití. Podívejte se na krátký film Fakulty chemické VUT v Brně O nanovláknech. Dozvíte se, co vlastně nanovlákno je, jak se vyrábí a kde nejvíce poslouží.

Úkol: Do jednoho sloupečku si napište vlastnosti vlny a do druhého vlastnosti nanovláken. Které vlastnosti jsou pro využití člověkem nejvýhodnější? A proč?

Pravěká keramika

Pravěká keramika

Součástí Muzea hlavního města Prahy jsou také odborná oddělení. Seznamte se s Oddělením archeologických sbírek a Oddělením konzervace sbírek prostřednictvím sbírkových předmětů ze starší doby železné, zejména keramiky.

1. Na webu MMP si prohlédněte soubor pravěké keramiky. Některé předměty pocházejí ze starší doby železné. Zaměřte se na ně.
2. V oddělní konzervace sbírek pracovníci MMP konzervují a restaurují keramiku ze sbírek a terénních archeologických výzkumů. Podívejte se na krátké video.
3. Výsledky své práce (např. z terénního výzkumu) přestavují archeologové např. prostřednictvím webových výstav. Podívejte se, co všechno objevili v hrobě ze starší doby železné v pražském Suchdole.
4. Zajímá vás, co se v období pravěku z keramických nádob jedlo a jak se jídlo v nich připravovalo? Podívejte se na pořad ČT Vaření v průběhu věků.

Úkol: Zkuste nakreslit hrnek tak, jak to dělají archeologové. Vyberte si doma zajímavý hrneček, z drátku udělejte jeho přesný obrys a ten pak překreslete na papír. Zvládnete I jeho výzdobu?

Renesanční hrnčířství a kamnářství

Renesanční hrnčířství a kamnářství

Hrnčíř a kamnář Adam Špaček měl v 16. století dílnu v Praze na Novém Městě v Truhlářské ulici (blízko dnešního Palladia). Proč je zrovna Adam Špaček tak důležitý, když v Praze pracovalo mnoho jiných hrnčířů? Archeologům se podařilo objevit celou jeho dílnu s velkým množstvím výrobků.

1. Na webu MMP si prohlédněte virtuální výstavu Pro kamna ke Špačkovi. Součástí jsou také dva krátké filmy – jeden ukazuje postup při výrobě komorového kachle a druhý dokumentuje stavbu repliky renesančních kamen přímo pro výstavu.
2. Repliku kamen pro výstavu zhotovilo hrnčířství Volf, můžete si přečíst rozhovor v Kladenském deníku o náročné práce tradičních hrnčířů.
3. Hrnčíři k výrobě nádob používali hrnčířský kruh. Podívejte se na dobový obrázek takového hrnčíře a jeho dílny i s kruhem.
4. Hrnčíř Adam Špaček po sobě zanechal testament. Pokud jste klikli na červené slovo a spustili vyhledávání, už víte, o jaký text jde. Pro archeology a historiky je důležitý, protože se díky němu dozvědí mnoho informací. Namluvený testament si můžete poslechnout ve virtuální výstavě.

Úkol: Navrhněte přední stranu renesančního kachle.

Listopad 1989 v pražských ulicích

Listopad 1989 v pražských ulicích

1. Prohlédněte si virtuální výstavu Listopad 1989 v pražských ulicích. Seznámí vás s průběhem událostí v hlavním městě.
2. Podívat se můžete také na sbírku plakátů Sametová revoluce v plakátech muzea hlavního města Prahy.
3. Zajímají vás další souvislosti? Zahrajte si deskovou hru Akce svoboda. Provede vás celým rokem 1989 – od ledna až do prosince.
4. Opravdu podrobný popis 17. listopadu 1989, si můžete přečíst na stránkách Českého rozhlasu. Pokud vám připadá text příliš dlouhý, podívejte se alespoň na krátká videa, která jsou do textu vložena.

Úkol: Vymyslete a zapište 3 otázky, které byste položili pamětníkovi listopadových událostí v roce 1989.

Svátek Kopí a Hřebu Páně, poutní odznak a Bratrstvo obruče s kladivem

Svátek Kopí a Hřebu Páně, poutní odznak a Bratrstvo obruče s kladivem

Karel IV. založil svátek Kopí a Hřebu Páně, při němž byly na Velkém rynku (pak Dobytčí trh, dnes Karlovo náměstí) ukazovány lidem svátostiny (ostatky, relikvie) z říšského pokladu a osobního pokladu českého krále a římského císaře Karla. V letošním roce připadá svátek Kopí a Hřebu Páně na 24. dubna. Tomuto svátku je věnována část expozice Praha Karla IV. – středověké město v domě U Zlatého prstenu v Týnské ulici a je zde také vystaven jediný dochovaný poutní odznak, který byl při této příležitosti prodáván.

1. Do expozice můžete alespoň na chvilku nahlédnout ve videu Dům U Prstenu.
2. Podívejte se na virtuální model postupu stavby Nového Města Pražského: Praha ve středověku – Výstavba Nového Města pražského ve 14. století.
3. Za panování Václava IV. vystavělo bratrstvo Obruče s kladivem na Dobytčím trhu Kapli Božího Těla a Krve. Původní dřevěná věž, z níž se při slavnosti ostatky ukazovaly lidu, byla přestavěna na kamennou. Podívejte se digitální model Kaple Božího Těla a ostatkové věže na Dobytčím trhu.
4. Přečtěte si článek o svátku Kopí a Hřebu Páně, který založil Karel IV. a o poutním odznaku, který byl k této příležitosti vyráběn a prodáván

Úkol: V článku o slavnostech Kopí a Hřebu Páně jsou také fotografie. Na jedné z nich je zvětšený poutní odznak prodávaný při těchto slavnostech. To, co je na odznaku vyobrazeno, vypráví příběh, na který by se poutníkům měl vrýt do paměti. Převyprávějte příběh podle sebe a zapište si ho.

Jak se v Praze žilo na počátku 20. století

Jak se v Praze žilo na počátku 20. století

Ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy je řada předmětů z počátku 20. století, které nám mohou ukázat, jaké věci člověka v minulosti obklopovaly a k čemu je využíval.

1. Podívejte se virtuální výstavu Předměty Pražanů kolem roku 1900. Ukazuje interaktivní 3D modely sbírkových předmětů, které vznikly v rámci projektu Využití digitálních modelů pro národní infrastrukturu paměťových institucí (TL01000152) s finanční podporou TA ČR.
2. Podívejte se na pořad České televize Hledání ztraceného času – Filmy z Václaváku, díl 1, premiéra 6. 9. 2015. Jsou v něm nejstarší filmové záběry Václavského náměstí z roku 1912.
3. Pátrejte na stránkách Stará Praha, po pohlednicích a fotografiích. Hledejte hlavně ty datované kolem roku 1900. Články na tyto stránky píše i odborná pracovnice našeho muzea PhDr. Kateřina Bečková.
4. Další fotografie Prahy na konci 19. a počátku 20. století najdete i na stránkách Obrázkárna. Možná tu najdete něco, co se bude hodit ke splnění soutěžního úkolu.

Úkol: Napište 2 seznamy deseti věcí.

Na seznamu 1 bude 10 předmětů, které běžně lidé na počátku 20. století používali.
Na seznamu 2 bude 10 předmětů, které lidé na počátku 20. století ještě neznali a používáme je dnes

Kalendářní deska ze Staroměstského orloje

Kalendářní deska ze Staroměstského orloje

Na Staroměstském orloji je dnes kopie kalendářní desky. Originál namaloval Josefa Mánes a najdete ho ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy.

1.Podívejte se na krátké video Staroměstském orloji se záběry na jeho kalendářní desku.
2. Podívejte se na krátký film Tajemství rozebraného orloje – o restaurování orloje zveřejněný 8. 6. 2018.
3. Poslechněte si část rozhlasového pořadu Toulky českou minulostí 824. o Josefu Mánesovi.
O jeho práci na kalendářní desce Staroměstského orloje se v záznamu mluví v čase 14:45-17:30 z nahrávky.
4. Pro zajímavost se můžete se podívat i na kratičké video Pražský orloj – pohyb apoštolů zevnitř.

Úkol: Vyberte si jednu scénu z kalendářní desky Staroměstského orloje. Nakreslete komiks, který vychází z vybrané scény, má alespoň 3 políčka a odehrává se v době vzniku kalendářní desky.

Antonín Langweil a jeho model Prahy

Antonín Langweil a jeho model Prahy

1. Podívejte se na pořad ČT:D Sám v muzeu – Langweilův model Prahy.
2. V Blaženčině muzejním kvízu č.20 si můžete ověřit, kolik jste si toho z pořadu zapamatovali.
3. Poslechněte si rozhlasový pořad Toulky českou minulostí, díl 897 na stránkách Českého rozhlasu Dvojka.
4. A nakonec se podívejte na krátký film vyrobený naším muzeem.

Úkol: Napište text o životě A. Langweila a jeho práci na modelu Prahy. Vyberte si z těchto možností:

a) Vyprávění člověka, který se s A. Langweilem setkal na některé z výstav modelu ještě v době jeho života a vzpomíná na toto setkání.
b) Reportáž do časopisu, který se věnuje dějinám Prahy.
c) Vzpomínání samotného A. Langweila v době, kdy už je upoután na lůžko a nemůže v práci na modelu pokračovat.