Sbírkové předměty muzea

Sacchettiho panorama

Cykloramatická malba znázorňující pohled na Prahu z Malostranské mostecké věže vytvořená kolem roku 1820 malířem italského původu Antoniem Sacchettim. Spolu s dalšími panoramatickými malbami byla vystavována v tzv. Topografickém kabinetu, se kterým Sacchetti navštívil řadu evropských měst.

Originál kalendářní desky Josefa Mánesa

Mimořádně hodnotné umělecké dílo z roku 1866 ve své době nazývané také měsíčník. Jedná se o unikátní kalendárium, pohyblivý a otáčivý kalendář vytvořený Josefem Mánesem pro nově obnovený Staroměstský orloj. Sám malíř tvorbu na desce považoval za prestiž.

Na orloji visí již od roku 1882 kopie. Originál byl umístěn do muzea, aby netrpěl vlivem počasí.

Langweilův model Prahy první poloviny 19. století

Unikátní papírový model Prahy vytvořený v letech 1826 – 1837 Antonínem Langweilem zachycuje na ploše zhruba dvaceti metrů čtverečních v měřítku 1:480 více než 2000 objektů historického jádra Prahy. Zobrazuje Staré Město s židovským ghettem, Malou Stranu bez petřínského svahu a Pražský hrad a Hradčany bez Pohořelce a části Nového Světa.

Zlaté gombíky z pohřebiště prvních Přemyslovců

Pozlacené tepané gombíky z raně středověkého žalovského pohřebiště. Od 2. poloviny 9. století do počátku 11. století tu pohřbívali obyvatelé přemyslovského hradiště Levý Hradec, na kterém kníže Bořivoj postavil první křesťanský kostel v Čechách.

Renesanční vitraj z Karlova

Sklomalba pro kostel Panny Marie a Karla Velikého na pražském Karlově patří k prvním a nejvýznamnějším projevům renesance ve sklářské tvorbě v Čechách. Vznikla v době manželství Vladislava II. Jagelonského s Annou de Foix na počátku 16. století. Vitraji dominuje postava Karla Velikého v rytířské zbroji.

Herkules

Bronzová plastika Herkula od slavného sochaře Adriaena de Vries, který byl dvorním sochařem Rudolfa II.. Socha byla vytvořena patrně pro výzdobu Lichtensteinského paláce, na místo určení se ale nikdy nedostala. Místo toho byla v minulosti umístěna na schodišti domu v Celetné ulici.

Křtitelnice z kostela sv. Rocha na Olšanech

Křtitelnice z kostela sv. Rocha zhotovená v dílně zvonaře Matouše Vorlíčka roku 1545. Její víko pak bylo odlito dodatečně asi o 50 let později. Umělecky cenné dílo je výrazným projevem kovářského a zvonařského řemesla vrcholného středověku a počátků renesance.

Poklad lucemburských grošů z kostela sv. Anny na Starém Městě

Sedmnáct stříbrných pražských grošů Jana Lucemburského, které byly nalezeny ukryty hluboko ve zdivu bývalého kostela sv. Anny zabalené v textilním obalu. Mince pocházejí z mincovny ve Vlašském dvoře v Kutné hoře, kde začal pražské groše razit Václav II.. Jejich objev učinili restaurátoři v roce 2006.

Marnivec ze staroměstského orloje

Pohyblivá socha, která každou hodinu rámuje defilé dvanácti apoštolů v oknech staroměstského orloje. Autorem Marnivce je neznámý řezbář patrně z okruhu Jana Jiřího Bendla. Spolu se sochami horní řady přibyla na orloj pravděpodobně v roce 1659.

Madona ze Staroměstské radnice

Gotická socha madony, která původně stála na nároží kaple Staroměstské radnice. Její vznik je spojován s heraldickou výzdobou kaple. Autorem skulptury byl patrně sochař z pražské katedrální huti. Celková kompozice sochy má základ ve starší dřevěné skulptuře francouzské provenience, tzv. Madoně z Poissy z počátku 14. století.

Železný muž

Socha rytíře, která původně stála ve výklenku na domě v Platnéřské ulici čp. 119. Domu se díky této soše říkalo „U Oděnce" nebo „U Železného muže". Váže se k ní známá staropražská legenda o prokletém rytíři, kterého mohla jednou za 100 let čistá panna vysvobodit. Ve skutečnosti však jde o domovní znamení.