Muzeum hlavního města Prahy

Václav Huml
* 17. února 1940 v Praze
† 6. prosince 1998 v Praze

Jako první archeolog v Muzeu hlavního města Prahy se specializací na středověk se Václav Huml zapsal do dějin této instituce i pražské archeologie vskutku nezapomenutelně. Pocházel z Prahy, kde absolvoval celé své studium, zakončené v roce 1962 na Prehistorickém ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; v letech 1990–1994 jej doplnil studiem teologie na Teologické katolické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho prvním pracovištěm se stalo tehdejší Muzeum husitského revolučního hnutí v jihočeském Táboře, odkud však v roce 1967 přešel do Muzea hlavního města Prahy. Jemu již zůstal věrný až do své předčasné smrti.

V Praze jej jeho odborná specializace předurčila k výzkumům v historickém jádru města. Bezprostředně po svém příchodu do pražského městského muzea převzal archeologický výzkum na Václavském náměstí, kde v jeho střední části vznikal rozsáhlý podchod a vstup do metra. Brzy následovaly v rychlém sledu další významné akce. Důležité byly především výzkumy sakrálních staveb – kostela sv. Klimenta na Novém Městě a kostelů sv. Haštala a sv. Michaela archanděla na Starém Městě, u nichž archeologické výzkumy, doprovázející etapy řady stavebních rekonstrukcí a úprav, odkryly do té doby neznámé románské základy. Ostatně církevní architektura se stala jedním z Humlových oblíbených témat. Významný byl také výzkum na Ovocném trhu, probíhající v souvislosti s výstavbou a modernizací technického zázemí dnešního Stavovského divadla. S Humlovým jménem je neoddělitelně spojeno např. rovněž znovuobjevení raně středověkého pohřebiště v prostoru hotelu Adria na Václavském náměstí na počátku devadesátých let 20. století s významnými doklady přítomnosti raně středověké elity v této části Prahy.

Kromě sakrální architektury se odborný zájem Václava Humla dlouhodobě soustředil na problematiku drobných sídel středověké šlechty, především tvrzí. Tomuto tématu se věnoval již v diplomové práci, pokračoval v něm ve svém prvním zaměstnání v muzeu v Táboře a neopustil ho ani po příchodu do Prahy. Jsou s ním ostatně spojeny také dva jeho významné výzkumy v okrajových částech hlavního města, jež byly vyvolány novou výstavbou a rozšiřováním metropole. V letech 1970–1971 provedl výzkum dodnes stojící tvrze v Chodově, jehož výsledky zveřejnil v jednom ze svazků muzejní ediční řady Acta Musei Pragensis (Chodovská tvrz v proměnách staletí). Na počátku osmdesátých let 20. století objevil a odkryl do té doby neznámou tvrz v Čimicích, u níž se mu podařilo zmapovat její vývoj prakticky kompletně od raného až po vrcholný středověk. Právě čimickou tvrz je možné označit plným právem za Humlovu životní lokalitu, její výzkum však již nestihl kompletně zpracovat a zveřejnit.

Nedílnou součástí působení Václava Humla v Muzeu hlavního města Prahy byla přirozeně také popularizace výsledků vlastní práce, včetně přípravy výstav. S jeho výrazným přispěním vznikla v pražském městském muzeu v osmdesátých letech 20. století stálá expozice o středověké Praze. Byl hlavním autorem výstavy Praha v době Karla IV., jež byla v roce 1985 instalována pod záštitou československého ministerstva kultury v tehdejším Západním Berlíně. Zdařilý počin představovala rovněž výstava Rudolfínská lékárna Matyáše Borbonia na Koňském trhu očima archeologa, jež vycházela z výsledků archeologického výzkumu prováděného při rekonstrukci obchodního domu Darex na Václavském náměstí; návštěvníci Muzea hlavního města Prahy ji mohli zhlédnout v roce 1995. Autorsky se podílel např. na knize Dějiny Prahy v datech.

 

Související fotografie

Výzkum kostela sv. Klimenta na Novém Městě v roce 1975. Celkový plán kostela sv. Haštala na Starém Městě s vyznačenými sondami a odkrytým zdivem starší fáze (stav v roce 1993). Tvrz v Chodově na počátku výzkumu v roce 1970. Výzkum tvrze v Čimicích v roce 1980. Obálka doprovodné publikace k výstavě Praha v době Karla IV., uskutečněné v roce 1985 v Západním Berlíně. Titulní strana svazku ediční řady Acta Musei Pragensis věnovaného tvrzi v pražském Chodově.
Overlay loader