Od 15. 6. 2020 je hlavní budova muzea na Florenci uzavřena z důvodu rekonstrukce. 

Muzeum hlavního města Prahy

Škapulíře

Pod ochranou svatých - škapulíře ze sbírek MMP

Škapulíř (od latinského slova „scapula“ – lopatka) byl původně běžnou součástí mnišského hábitu, který sloužil jako ochrana oděvu při práci, lidově řečeno to byla zástěra. Jednalo se o pruh látky s otvorem pro hlavu, který splýval dolů. O takovémto škapulíři se dočteme v řeholi sv. Benedikta (6. století).

V této podobě zůstal škapulíř součástí řeholního oděvu u mnoha řádů a kongregací až dodnes. Postupem času však nabyl symbolické funkce a stal se vyjádřením vnitřního postoje nositele. Zvláštní formu získal ve 13. století s rozvojem laických „třetích řádů“ nebo bratrstev, kde byl škapulíř jediným viditelným znamením příslušnosti k určité řádové spiritualitě. Z praktických důvodů došlo k jeho výraznému zmenšení a nosil se přímo na těle.

Nejznámějším je škapulíř řádu karmelitánů. Původně poustevnické společenství laiků, inspirované starozákonní postavou proroka Eliáše, začalo svou existenci ve 12. století ve Svaté zemi, v pohoří Karmel. Po počátečním úspěchu křížových výprav začal vliv křesťanů v celé oblasti klesat a komunita byla nucena přesídlit do Evropy. Zde se svým charakterem přiklonila k žebravým řádům františkánů a dominikánů. Generální převor karmelitánů Šimon Stock (1256–1265) dostal v této době škapulíř přímo od Panny Marie. K němu se vázal příslib jistoty spásy pro toho, kdo bude oděný škapulířem v hodince své smrti.

Škapulíř je posvěcený, a řadí se proto mezi svátostiny. Jeho nošení tak má být vždy spojeno s vírou a opravdovým vnitřním postojem nositele. Boží ochranu před všemožným zlem nepůsobí škapulíř samotný, ale boží moc, kterou symbolizuje.  Karmelitánský škapulíř se používá do dneška a má podobu dvou obdélníčků látky s vyobrazeními Panny Marie Karmelské a Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Ty jsou spojeny stuhami tak, aby se daly přehodit přes ramena. 


Svatý obrázek, Panna Maria Karmelská se škapulířem, německý popis: Ukaž nám, že jsi naše Matka, J. Hora, Praha, kolem 1850 (H 021.837)

 

Víra našich předků však nebyla vždy „dokonalá“ a také škapulíře, křížky, svaté obrázky, tištěné modlitby, požehnání a další předměty zbožné úcty se stávaly spíše magickými předměty a ochrannými amulety. Zázračná síla se připisovala jim samotným a podle toho se s nimi zacházelo. Víru zde vytlačila pověra. Ta byla církví samozřejmě kritizována a mnohé náboženské předměty bývaly zakazovány právě proto, že se užívaly jako amulet, ne proto, že by byly z hlediska použitého obrázku či textu závadné.

To byl také úděl zde vystavených tzv. „nepravých škapulířů“. Ani zákazy a kritika však neměly zásadní vliv a na jejich oblibu.  

Tyto škapulíře, typické zejména pro lidové prostředí, zajištovaly nadpřirozenou ochranu života, zdraví, majetku a dalších důležitých životních hodnot. Jednalo se nejčastěji o kombinaci a kumulaci různých typů medailek, pečetí, svatých obrázků, tisků modliteb, požehnání i úryvků z bible. To vše doplňovaly posvěcené předměty jako části rostlin (kočičky), zrna kadidla apod. Tyto předměty se  shromažďovaly podle jednoduchého pravidla – čím více, tím lépe. Soubor se slepil, poskládal dohromady a vložil do textilního sáčku, zdobeného často výšivkou. Sáček byl zašit tak, že se nepočítalo s jeho otevřením. Škapulíř se pak nosil krku, ale mohl se vkládat také do krovů domů, kolébek, loží, cestovních zavazadel, pod práh domu, do chléva, do kurníku… Prostě všude, kde bylo potřeba. Složení škapulíře mělo zajistit komplexní ochranu a pomoc proti zlu působícímu na duši i tělo, nepřízni bližních, proti přírodním silám a nadpřirozeným formám zla.

 

(------LINKA------)

 

Škapulíř
MMP H 026.341


 

Tisk – tzv. devítkový, políčkový škapulíř (breverl), tisk, rozdělený na devět menších obrázků. Pod dvěma vlepeny cedule s několika požehnáními a začátkem Janova Evangelia atd., podlepeno růžovým plátnem.  Pouzdro – barevný brokát, vyšíváno zlatým dracounem, červená stuha, našitý ukřižovaný Kristus a tabulka INRI. Na zadní straně výšivka zlatým dracounem, buliony, pajetky, písmena IHS, tři hřeby, srdce, neznámá provenience, kolem 1750, rozměry: pouzdro: d 10 cm x š 6cm x v 2 cm
Tisk: d 20,5cm x š 14 cm, MMP H026.341

 

 

Kristovy rány, srdce Ježíšovo, srdce Mariino
Sv. František Serafínský – z Assisi

 

 

Pod obrázek sv. Jana Nepomuckého vložen tisk latinských textů: požehnání světců a počátek evangelia sv. Jana, ochranné požehnání proti zlu a schvalovací formule.

Požehnání sv. Antonína
Požehnání sv. Františka
Požehnání Panny Marie k apoštolům
Požehnání sv. Vincence
Začátek sv. Evangelia podle Jana


Druhá strana s ochranným požehnáním proti útoku zla. V dolní části církevní schválení imprimatur, zřejmě falešné Fr. Bartolomeus Roca de Palermo Taurini, viděl, povolil.

 

 

Sv. Jakub z Marky, minorita, kazatel (spása duše)
Panna Maria s Ježíškem – Assumpta
Sv. František ze Solana, minorita, misionář mezi indiány (proti moru a zemětřesení)
Sv. Jan Nepomucký (mosty a voda, dobrá pověst, proti pomluvě)
Milostné Pražské Jezulátko
Sv. Ignác (proti moru a horečce)
Sv. František Serafínský – z Assisi (proti moru, proti bolestem hlavy)
Sv. Anastáz Perský, mučedník (proti bolestem hlavy, proti posedlosti)
Sv. Antonín Paduánský(proti dobytčímu moru, proti katastrofám, proti peklu, pomocník v nouzi)

 

 

Pod obrázkem hlavy sv. Anastasia Perského je obrázek sv. Agáty – mučednice, s požehnáním sv. Agáty (proti zemětřesení, ohni, nečasu)

 

 

Pod obrázkem Panny Marie je vlepena dotýkaná cedule s obrázkem tří králů a veršovanou prosbou ke třem sv. králům v italštině. (proti bouři, horečce, náhlé smrti).

 

 

Pod obrázkem Pražského Jezulátka je umístěno pomyslné srdce škapulíře, soubor svátostin a devocionálií v krabičce, nalepených pravděpodobně posvěceným voskem.  

 

 

Pod obrázkem sv. Ignáce je složeno domácí požehnání ve formě tzv. caravackého kříže. Relikviář s částí Kristova kříže je dodnes uchován ve španělské Caravace. Požehnání dále obsahuje obrázky světců, latinské texty a zkratky požehnání proti moru, zlu a pohromám. Zkratkami se rozumí zpravidla první písmena použitých slov, případně celých biblických textů.  

 

Pět Kristových ran
Obraz Panny Marie se skloněnou hlavou (Landshut, milostný obraz kláštera Voršilek, 1680)
Sv. Petr (krádež, posedlost, dlouhověkost, horečka, vzteklina, uštknutí, bolesti nohou, zloději)
Sv. Pavel (plodnost polí, déšť, strach, pole, ochrana před bouří)
Sv. Josef (zoufalé situace, dobrá smrt)
Sv. Kryštof (špatné počasí, nákazy, živelní pohromy, náhlá smrt)
Anděl Strážný (ochrana)
Sv. Michael Archanděl (ochrana církve)
Sv. Benedikt (proti magii)
Sv. Scholastika (déšť, blesk)
Sv. Jan Nepomucký (voda, mosty, dobrá pověst, proti pomluvě)
Sv. Martin (domácí zvířata, neúroda)
Kříž sv. Benedikta(proti uřknutí dobytka, kvalita másla a mléka, obilí, proti myším, nepřízni počasí)

Exorcistní formule
Contra Maleficia – Contra Ignem. Pestem – et Tempestates 
Proti čarodějnictví – proti ohni moru – a bouřím   

Formule proti epidemiím
In virtute hujus signi – Tau quo signati      
Fuerunt viri filÿ (filii) Israel in – monte (morbo)  Epidemia    
Libera nos – Deus noster. Amen 
Iesu Filii Dei – miserere mei.

Mocí tohoto znamení Tau, kterým byli
poznamenáni muži, synové Izraele v nákaze nemocí
vysvoboď nás, náš Bože. Amen
Ježíši, Boží Synu – smiluj se nade mnou.


Morová znamení sv. Rocha, nejznámějšího patrona proti moru
Požehnání sv. Agáty
Požehnání sv. Antonína Paduánského
Požehnání sv. Františka z Assisi
Požehnání sv. Zachariáše
Domácí požehnání, lidově zkratka tří králů

 

(------LINKA------)

 

Škapulíř
MMP H 054.903


 

Složený slepený tisk s obrázky svatých a latinské texty z Písma svatého a požehnání. Ve středu je vložena krabička relikviemi a devocionáliemi, obal tvoří modré sametové pouzdro, vyšito zlatým dracounem, monogramy Ježíše a Panny Marie se srdci, Freising 1740, rozměry: pouzdro: d 10 cm x š7,2 cm x v 2 cm, tisk:  d 15,5 cm x  š 20 cm, MMP H 054.903

 

 

Požehnání ve jménu nejsvětější Trojice pro ochranu před zlem v hodině smrti
Začátek Evangelia podle Jana, Jan 1, 1–14
Modlitba za odvrácení zla a čarodějnictví, která ho zahání a z něj vyvádí, od P. Brognola
Požehnání Panny Marie k apoštolům
Požehnání sv. Františka
Nejsvětější srdce Ježíšovo

 

 

Požehnání sv. Antonína Paduánského
Požehnání sv. Vincence Vyznavače
Modlitba k Ježíši Kristu, našemu Pánu
Schválení freisingského ordináře, povolení představených, tiskem Johanna Christiana Karla Immela, tiskem biskupství, Freising 1740

 

 

Uprostřed umístěna obdélná krabička, v ní: hlavně voskem nalepena kombinace ostatků světců a medailek atd. – popis viz níže. Přes krabičku jsou místo víka přeloženy tyto čtyři obrázky světců.  
Panna Maria se skloněnou hlavou (Landshut, milostný obraz k kláštera Voršilek, 1680)
Sv. Jan Nepomucký (mosty, voda, dobrá pověst, proti pomluvě)
Sv. Jakub z Marky, minorita, kazatel (spása duše)
Sv. Ignác (proti moru a horečce)
 

 

 

Overlay loader