Muzeum hlavního města Prahy

Jak se Praha bavila

21. srpna 2005–28. února 2006

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rozsáhlá výstava seznámila návštěvníky s tím, jakým způsobem se bavili Pražané ve svém volném čase v období od konce
18. století přibližně do konce 1. světové války.

Praha se v tomto období postupně proměnila z provinčního města v moderní průmyslové velkoměsto a současně centrum politické a kulturní emancipace českého národa. Došlo ke změnám společenského postavení pražských měšťanů i ostatních obyvatel Prahy, což přispělo také ke změně způsobu jejich života, mimo jiné k většímu využívání různých druhů zábavy ve volném čase.
Jak dokládají následující řádky, výběr zábavních a volnočasových činností byl skutečně velmi pestrý. Nutno však podotknout, že se Pražané bavili velmi podobně jako obyvatelé jiných evropských metropolí.
K jejich oblíbeným aktivitám patřily výlety do parků, na vltavské ostrovy, na městské hradby i za ně – do Královské obory, do Wimmerových sadů nebo Kanálské zahrady. Pražané měli v oblibě také návštěvy divadel, koncertů, masopustních plesů, různých tanečních zábav i známých pražských poutí. Nejen na nich bavili Pražany svými dovednostmi akrobaté, gymnasté, kejklíři, kouzelníci, zpěváci jarmarečních písniček, majitelé loutkových divadel, kočovných cirkusů, zvěřinců či panoptik.
K zábavě mužů samozřejmě patřila kromě jiného také návštěva hostinců, restaurací, kaváren a vináren. V posledních desetiletích 19. století začínají vznikat zpěvní síně (šantány) a brzy nato i nejstarší kabarety.
Toto období provázel i značný rozmach divadla, tradiční opory společenského života a zábavy. Vznikaly dřevěné scény, původně nezastřešené, kde se hrálo podle klimatických podmínek. V repertoáru měly především nenáročné operety, veselohry a frašky.
Z kamenných divadel vzpomeňme alespoň Nocticovo (později Stavovské) divadlo z roku 1783 a především Národní divadlo. Položení základního kamene k této stavbě v roce 1868 se stalo mohutnou národní oslavou.
Důležitost Prahy coby kulturní metropole dokládají mimo jiné i pobyty slavných skladatelů a virtuózů, mezi nimiž vynikli např. W. A. Mozart, L. van Beethoven, C. M. von Weber, F. Chopin, F. Liszt, H. Berlioz či N. Paganini. Hudební život Prahy by byl rovněž nemyslitelný bez českých skladatelů světového významu – B. Smetany či A. Dvořáka, světovou proslulost si získala rovněž pražská houslová škola, mezi jejíž žáky patřili např. F. Ondříček, J. Kubelík či J. Kocian.
K důležitým společenským událostem se každoročně řadily některé církevní, spolkové nebo řemeslnické slavnosti a vojenské přehlídky.
Mimořádnou podívanou pak byly slavnosti při příležitosti korunovací rakouských císařů za české krále.
Velkou atrakcí se stalo také předvádění některých technických novinek, např. vypouštění a lety balónů, jízda parního vozu a lodě nebo příjezd prvního vlaku s parní lokomotivou roku 1845. Další technické vynálezy z konce
19. století – fonograf, gramofon a kinematograf - pak byly k zábavě přímo určeny. V Praze byly poprvé představeny převážně na velkých reprezentačních výstavách, např. na slavné Zemské jubilejní výstavě v roce 1891.
Druhá polovina 19. století obohatila společenské aktivity a zábavu Pražanů o vznik organizované tělovýchovy a sportu. Vznikly první tělovýchovné organizace, jako byl Sokol Pražský (1862). Přibývalo sportovních klubů, mezi ty nejstarší se řadily veslařské, bruslařské a cyklistické. K oblíbeným sportovním aktivitám patřilo i lyžování, plavání (nejstarší veřejné plovárny), dostihy, míčové hry, fotbal (nejstarší kluby – ČKV Smíchov 1881, SK Slavia Praha 1892, AC Sparta 1894), lední hokej nebo lehká atletika.

Široké spektrum zábavy a společenského života Pražanů bylo na výstavě prezentováno bohatým obrazovým materiálem
i trojrozměrnými exponáty, jako jsou spolkové kroje, prapory, sportovní trofeje, stolní hry, nejstarší sportovní potřeby (brusle a velocipédy), zapomenuté hudební nástroje (skleněná harmonika), hudební strojky a automaty, dochované zbytky starých kolotočů a střelnic, loutky, stereokukátka, fonografy, nejstarší gramofony a mnohé další předměty.

Výstavu doplňily ukázky dobové hudby, k jejímu oživení rovněž přispěla
i projekce nejstarších ukázek hraných a dokumentárních filmů, které přiblížily atmosféru zaniklé Prahy.

Sponzoři: