Muzeum hlavního města Prahy

Smíchov – město za újezdskou bránou, část I.
Historie města Smíchova ve fotografiích a obrazech.

8. duben – 16. září 2007
Sál č. 3 a 4 hlavní budova Muzea hlavního města Prahy

V poslední době vzrůstá zájem o historii pražských čtvrtí a tak Muzeum hlavního města Prahy vyšlo tomuto zájmu veřejnosti vstříc projektem výstavy o dějinách Smíchova, která chce představit stavební vývoj, hospodářský a kulturní přínos této osobité čtvrti našeho hlavního města. Výstava je sestavena z obrazových materiálů i hmotných dokladů ze sbírek Muzea hl. m. Prahy, Archivu hl. m. Prahy, Etnologického ústavu AVČR a ze sbírek dalších institucí i soukromých osob.
Těžiště výstavy spočívá v dokumentaci stavebních proměn Smíchova zhruba od počátku 19. století do 2. poloviny 20. století. V tomto období prošel Smíchov bouřlivým vývojem od poklidné krajiny usedlostí, zahrad a letohrádků přes průmyslové předměstí až k samostatnému městskému celku (povýšení na město r. 1903), který byl zároveň správním střediskem politického okresu. R. 1922 se Smíchov stává nedílnou součástí Prahy, ponechává si však vlastní tradice a vědomí identity.
Důležitá kapitola je věnována dějinám průmyslu a dopravy na Smíchově, tedy těm oborům, které mu vtiskly charakter na dlouhá desetiletí: Portheimova kartounka, porcelánka, výroba vagónů a tramvají v Ringhofferově továrně, Akcionářský pivovar a další větší i menší průmyslové podniky a živnosti.

Pro rozvoj průmyslu v 19. století mělo zásadní význam otevření železničních tratí (Česká západní dráha a Buštěhradská dráha). Již v r. 1897 spojovala Smíchov a Košíře elektrická dráha. Smíchov hrál důležitou úlohu také ve vodní dopravě (přístaviště osobních parníků a ve své době nejmodernější vorový přístav, otevřený v r. 1903). Hospodářskému rozvoji napomáhaly od 19. století místní peněžní ústavy (Občanská záložna na Smíchově, založena r. 1861).

Také kulturní přínos Smíchova byl významný. Spojen je nerozlučně zejména se jmény spisovatelů Jakuba Arbesa a Jiřího Karáska ze Lvovic, působila tu řada dalších významných kulturních osobností, jako např. cestovatelé J. Kořenský a A.V. Frič, skladatel J. Malát a mnoho dalších. Známý je pobyt W. A. Mozarta na Bertramce nebo vědecká práce J. Barrandea. Na smíchovských divadelních scénách (Švandovo divadlo, Aréna) hrála řada vynikajících herců.

V poslední době roste zájem o dějiny každodenního života, proto věnujeme pozornost rovněž řadovým obyvatelům Smíchova, jejich práci, zábavě, různým spolkům, zájmovým a profesním sdružením, kterých zde působila celá řada (Občanská beseda, Sokol, pěvecký spolek Malát, klub velocipedistů aj.).