Výstava podrobně sledovala vývoj Karlína a jeho proměn zejména do počátku 20. století, některé jeho změny až do doby nedávné. Na počátku 20. století byla předměstská obec povýšena na město (1903) a po vzniku Československa se Karlín stal součástí hlavního města. Jádro výstavy tvořila obrazová dokumentace předměstí − od nejstarších rytin a kreseb až po fotografie.
K nejpřitažlivějším obrazovým dokumentům patřily nejstarší pohledy na území Špitálska s Invalidovnou, kdy toto
území bylo poseto zahradami, ojedinělými hospodářskými usedlostmi a výletními hospodami. Pozornost si také zasloužily
málo známé obrazy nejstarší plynárny, která vznikla před polovinou 19. století na území Karlína, aby zásobovala
svítiplynem osvětlení pražských ulic a provizorní dřevěné kaple z počátku padesátých let tohoto století, která
sloužila potřebám věřících do doby dokončení karlínského kostela sv. Cyrila a Metoděje. Dalšími zajímavostmi
pro návštěvníka výstavy byla četná vyobrazení říčního nákladního přístavu mezi karlínským nábřežím a
Rohanským ostrovem. Archeologické nálezy jsou ojedinělé, opakující se povodně byly příčinou řídkého osídlení
v pravěku a středověku.
Řada exponátů byla na této výstavě prezentována poprvé:
portréty nejstarších karlínských starostů a předsedů představenstva Občanské záložny v Karlíně, která se
významnou měrou zasloužila o to, že Karlín patřil ve druhé polovině 19. století k nejbohatším městům v českých
zemích. Dochované prapory, korouhve a další předměty připomněly řemeslnická společenstva a některé spolky. Vystaveny
byly také drobnější předměty, spojené například s rozvojem karlínského školství, stavbou novorenesanční radnice
nebo návštěvou Františka Josefa I.
v Karlíně. Elektrotechnický závod vynálezce ing. F. Křižíka připomněl jeho zdokonalené obloukové lampy, které
osvětlovaly Karlín od roku 1894.
K výstavě vydalo Muzeum hlavního města Prahy stejnojmennou publikaci, která zájemce o pražskou historii podrobněji
seznámí s vývojem a proměnami tohoto pražského předměstí.