Muzeum hlavního města Prahy

Břetislav Jelínek

Břetislav Jelínek
* 16. března 1843 v Praze
† 22. května 1926 v Praze

Původním jménem Josef Boleslav Otakar Jelínek, syn obchodníka, ředitele a později majitele přádelny v Lochovicích poblíž Berouna, vychodil v Praze I. českou reálku a v letech 1862–1863 neúspěšně studoval na Polytechnickém ústavu. Jako mimořádný posluchač navštěvoval v letech 1862–1864 Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity, a to přednášky ze slovanské filologie, historie a dějin umění. Během svého univerzitního studia přijal vlastenecké jméno Břetislav, které od té doby používal až do konce života. Majetkové poměry rodiny mu umožnily cesty za poznáním po Evropě (Rusko, Německo, Švýcarsko, Francie), po krachu rodinné lochovické přádelny na přelomu let 1881 a 1882 našel existenční zázemí v nově založeném Městském museu Pražském (dnešním Muzeu hlavního města Prahy), kde se stal v roce 1883 jeho prvním kustodem (správcem sbírek) a na konci roku 1895 ředitelem. V letech 1893–1895 působil současně v prehistorickém oddělení Musea království Českého (dnešního Národního muzea). V Městském muzeu setrval až do odchodu do penze v roce 1913.

Zájem o archeologii v něm zřejmě vzbudila krajina v okolí rodinné továrny v Lochovicích na Podbrdsku s početnými pravěkými a raně středověkými hradišti, jejichž poznání se věnoval od přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století (např. Plešivec, Tetín, Hostim, Lochovice, Kotýz, Hradec u Dobříše, Otmíčská hora aj.). Na počátku osmdesátých let 19. století přenesl těžiště svých archeologických zájmů do Prahy a jejího okolí, kde pro sbírku Městského muzea zachránil řadu nálezů, jež byly ničeny při stavební činnosti (Libušák v Libni, Kotlářka v Košířích, Stodůlky, hradiště v Butovicích, holešovické Výstaviště, ulice Na Slupi na Novém Městě pražském aj.). Již v sedmdesátých letech 19. století navštěvoval schůze Archeologického sboru Musea království Českého, v roce 1888 se stal členem Společnosti přátel starožitností českých v Praze. V letech 1892–1912 byl konzervátorem vídeňské C. k. Centrální komise pro výzkum a zachování uměleckých a historických památek, a to pro Prahu a okresy smíchovský, příbramský, hořovický a roudnický.

Jelínek v průběhu let vytvořil vlastní soukromou archeologickou sbírku, její osud je ale nejasný. Když se stal v roce 1883 kustodem Městského muzea, nesměl ji podle uzavřené pracovní smlouvy již nadále rozmnožovat. Její část postupně předal muzeu, některé nálezy ale zmizely beze stopy.

Výsledky svých terénních výzkumů a povrchových průzkumů publikoval zprvu v Památkách archeologických, později ve vídeňských odborných časopisech (Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in WienMittheilungen der k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale). Silně idealizovaný romantický pohled na dávnou minulost, který se odráží v Jelínkových pracích, poněkud zastiňuje jeho nesporný přínos archeologii – ten kromě zveřejnění řady dnes již nezvěstných nálezů spočívá především v podrobných popisech a pláncích hradišť, z nichž některá objevil, a v pokusu o syntetické shrnutí poznatků o nich v knize Ueber Schutz und Wehrbauten aus der vorgeschichtlichen und aelteren geschichtlichen Zeit, mit besonderer Rücksicht auf Böhmen (1885).

Jelínek od základů vybudoval sbírky pražského Městského muzea a jeho výstavní expozici. Podílel se rovněž na prezentaci Prahy na Jubilejní zemské výstavě na holešovickém Výstavišti v roce 1891, samostatně vytvořil Pavillon města Prahy na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895. Přestože archeologie byla v původním plánu muzejního sbírkového programu zcela pominuta, jeho zásluhou přesto v muzeu postupně vznikla nevelká, ale nesporně zajímavá archeologická sbírka. Ta se stala základem pro jedno z prvních shrnutí pravěku Prahy, které pod názvem Pravěká Praha vyšlo ve Zprávě Kuratoria Městského musea Pražského za rok 1911.

Související fotografie

Titulní strana Jelínkova stěžejního díla o pravěkých a časně historických hradištích v Čechách z roku 1885. Barevný akvarel s idealizovanou kresbou nálezové situace, kterou Jelínek použil v expozici v Městském museu Pražském. Dopis Břetislava Jelínka adresovaný Josefu Antonínu Jírovi. Budova bývalého kavárenského pavilonu, v níž bylo původně umístěno Muzeum hlavního města Prahy (vpravo), a nová muzejní budova, otevřená v roce 1900 (vlevo). Úvodní strana nejstaršího inventáře Městského musea Pražského z roku 1883. Jeden z mála dochovaných původních výstavních kartonů z Jelínkovy muzejní expozice.
Overlay loader