Muzeum hlavního města Prahy

Boudník očima studentů gymnázia

Boudník očima studentů gymnázia

Místo:
Webová výstava

Termín:
od 3. 3. 2018

Studentská výstava

Muzeum hlavního města Prahy spolupracuje s Gymnáziem Na Vítězné pláni Praha 4  a snaží se inspirovat studenty k vyjádření vlastního vnímání vystavovaných sbírkových předmětů a motivovat k vlastní tvorbě. 

První inspirací byla výstava Vladimír Boudník, která probíhala v hlavní budově muzea do 19. listopadu 2017. Dílo Vladimíra Boudníka je velkou výzvou pro profesionální grafiky a umělce i pro laickou veřejnost. Jeho umělecké cítění bylo živočišné a intuitivní. Pro studenty třídy 1. E čtyřletého studia tak šlo především o motivaci k probuzení vlastní fantazie a abstraktnímu přenesení pocitů  z výstavy do vlastního díla. 

Práce je vždy doplněna o krátký autorský text studenta, autora grafiky. 

Anežka Neckářová

Paní průvodkyně byla perfektní. Dozvěděla jsem se od ní mnoho zajímavého. Uměla to krásně podat a zaujmout. 

O životě Vladimíra Boudníka jsem předtím nic nevěděla a vlastně ani o jeho díle, takže pro mě bylo nové úplně všechno. Jeho osobnost mě naprosto fascinovala.

Líbilo se mi hodně z jeho díla, protože to bylo něco naprosto originálního a odvážného. Nejvíc mě zaujal obraz „Proč?" (Dřevořez, 1948), jelikož má naprosto nejasné originální téma a zároveň je v něm určitá jednoduchost. Domů bych si ho asi nepověsila, ale i přesto se mi opravdu líbí. 

Jakub Čížkovský

Na výstavu jsem šel s pocitem, že se "uliji" ze školy a výstava mě neosloví, ale po té co paní průvodkyně dala podrobný a zajímavý výklad se mi výstava velmi líbila.

Na celé výstavě mě zaujal nejvíce Boudníkův život, že i přes jeho situaci a časové vytížení byl schopen neustále pozitivně myslet a své umění učit další lidi. Z děl mě nejvíce zaujal, byť malý, tak detailní obrázek osoby v gilotině. Forma, kterou se tento obraz vytváří, se říká akvatinta. Tato forma je složitá a proto mě to dílo o to víc zaujalo.

Na grafikách, kde si člověk dělá vlastní představu o tom, co se na nich nachází mě zaujaly hlavně barvy a technický způsob jejich zpracování.

Eva Hrdličková

Výstava Vladimíra Boudníka byla zajímavá. Co se mi líbilo, byla jeho originalita. Nešel s davem, ale dělal to, co chtěl. Svá díla šířil a „vnucoval" všude, kde jen to bylo možné (např. kolegům v továrně). Některé lidi jeho obrazy příliš nezaujaly, ale někteří jeho tvorbu velice chválili. Celou řadu umělců svou tvorbou ovlivnil. Líbilo se mi, jak se každého ptal, co v obraze vidí. Na dobu, kdy žil, byla jeho díla velice moderní.

Co se týká samotných obrazů, tak na výstavě na mne působily pěkně, ale kdybych si je měla dát do pokoje, tak bych velmi zvažovala, zda bych si něco vybrala. Nemám příliš velkou fantazii, dávám přednost spíš realistickým obrazům. Kdybych si ale jedno dílo vybrat měla, určitě by to byl monotyp „Medusa" z roku 1958. Je totiž celý v modrých barvách, které se mi moc líbí. Zapůsobila na mě i jednoduchost v tomto obraze.

Josef Hůrský

Před navštívením výstavy jsem byl velice skeptický o tom, jak bude výstava vypadat, protože jsem o Vladimíru Boudníkovi nikdy předtím neslyšel. Ale záhy jsem byl mile potěšen výkladem o jeho tvorbě a popisem doby, ve které tvořil.

Jeho díla mě oslovila zejména z důvodu využití nehezkých a nedokonalých věci, k vytvoření něčeho hezčího.....lepšího.

Nejvíce se mi líbila část o začátku jeho tvorby, jelikož kresleným dílům rozumím více, ale i ta moderní, explozionistická, byla zajímavá.

Podle mě nejhezčí obraz nesl název “Proč?”. Oslovil mě procítěním výrazu osoby vyobrazené na obraze, který vypadá, jako kdyby z jeho života odešla velmi blízká osoba. To je asi i důvodem pojmenování tohoto díla, protože ta osoba nechápe, proč se to muselo stát.

Nikola Besperátová

Výstavou nás provedla velmi příjemná lektorka. Její výklad byl zajímavý a dobře srozumitelný.

Vše, co jsem se dozvěděla, bylo pro mne zcela nové, protože jsem před výstavou Vladimíra Boudníka neznala, ani o něm nic neslyšela.

Samotná díla Boudníka se mi převážně líbila. Nejvíce mě zaujal „Kůň“ a „Kosmické výboje“. „Kůň“ se mi líbil,  protože vyzařuje sílu, bojovnost i udatnost. „Kosmické výboje“ mě oslovily pro jejich barevnou kombinaci, působí sice trochu chaoticky, ale to mi nevadilo, naopak to bylo něco, co činilo obraz přitažlivý.

Ještě se mi líbil „Sokol“, který byl vytvořen zajímavými barvami, i když působil trošku smutně, možná až strašidelně. 

Boudníkův život mě osobně zaujal, bylo vidět, že uměním opravdu žil a věnoval mu celý svůj život.

Patrik Besperát

Výstava obrazů pana Boudníka se mi líbila. Myslím si, že paní lektorka byla velmi výstižná a věčná.

Před výstavou jsem Vladimíra Boudníka vůbec neznal, ale na výstavě jsem se o něm dověděl mnoho zajímavých věcí například, že byl zakladatelem explozionismu, a že vytvářel strukturální grafiku, která je pro Boudníka typická. Na paní lektorce bylo vidět, že je pro ni Vladimír Boudník znamená něco víc než běžný umělec, protože o jeho životě mluvila do detailů.

Nejvíce se mi líbilo dílo zvané „Přístav“. Boudník ho vytvořil strukturální grafikou. Zanechal na mně dojem klidu a míru.

Ve strukturální grafice je každý obtisk jiný, právě díky těmto různým obtiskům byla díla velmi odlišná a originálně krásná.

Pan Boudník na mne působil jako umělec, který toužil po míru. Jako malý zažil bombardování a to na něm zanechalo následky. V jeho obrazech je zřetelné, že na každého člověka působí jinak. Odnesl jsem si zjištění, že i z mála lze vytvořit něco velkého.

Simona Babková

Výstava se mi velmi líbila. Není to úplně můj styl, ale něco mě na jeho tvorbě zaujalo. Více se mi líbí realistické obrazy, takže jsem obdivovala jeho první a poslední díla.

Nejvíce mě zaujal obraz "Poříční krajina" (monotyp 1963), protože je z části konkrétní, ale zároveň si tam mohu představit vlastní věci.

Výklad od paní průvodkyně se mi moc líbil. Také nám paní průvodkyně ochotně zodpověděla naše dotazy.

Život Boudníka mě také zaujal. Pracoval v továrně, i když měl možnost pracovat v jeho oboru (grafika). V továrně začal sbírat přebytečný materiál a pomocí zbytkového materiálu vytvářel originální moderní umění. To pak ukazoval svým spolupracovníkům – dělníkům, aby mu řekli, co vidí na obraze. Snažil se probudit "umělce" v každém člověku. V továrně tak zůstával i po směně dalších 4–5 hodin a učil své kolegy vytvářet umění.

Zaujalo mne také to, že chodil do ulic a maloval na zdi, inspiroval se obrazy, které viděl v omlácené omítce, ale i v jiných nerovnostech zdí. Když se kolem něj shromáždili lidé, ptal se jich, co v jeho kresbách vidí. 

Nejvíce mě na něm překvapilo, že celou řadu svých děl rozdal svým přátelům a kolegům z továrny.

Šimon Srb

Upřímně nevěděl jsem pořádně co od výstavy očekávat, nikdy jsem na podobné výstavě nebyl a o Boudníkovi jsem neslyšel.

Díky výkladu naší průvodkyně jsme byli brzo vtáhnuti do Boudníkova uměleckého i osobního života. Řekl bych, že nejdůležitější i nejzajímavější informace o tomto umělci byla jeho tvořivost. A to, jakým způsobem tvořil, tak i přímo jeho konečná díla, která byla pro celý umělecký svět úplnou novinkou.

Nejvíce se mi líbí obraz pojmenován "Přístav", ten mě zaujal kvůli třem hlavním bodům. Prvním z nich, kterého si všimneme, bude asi barevnost a obecně barvy, které zde autor použil. Jedná se o kompozici hlavně bílé, červené a různé odstíny modrých. Už jenom tímto mě dílo jakýmsi způsobem uklidňuje. Další věc, která mne zaujala, je samotné zpracování obrazu. Způsob je srozumitelný, vypadá jednoduše, a ačkoliv nese konkrétní název, vůbec konkrétně nevypadá. A posledním bodem, který lehce navazuje na ten předešlý, je to, že si můžeme v obrazu najít to svoje a je vlastně jenom na nás, co v daném díle uvidíme. Tento styl je přímo typický pro Boudníka.

Overlay loader