Muzeum hlavního města Prahy

Bohuslav Novotný

Bohuslav Novotný
* 3. října 1921 v Polabci
† 31. října 1996 v Bratislavě

Bohuslav Novotný pocházel z rodiny vojáka československých legií; základní školu navštěvoval v Poděbradech, poté absolvoval reálku v Nymburku. Po maturitě se v roce 1939 zapsal na České vysoké učení technické v Praze, ovšem jeho studium záhy ukončilo uzavření českých vysokých škol 17. listopadu téhož roku. Útočiště našel na Obchodní akademii v Kolíně, kde v roce 1941 podruhé maturoval. Po úřednickém zaměstnání a válečném nasazení studoval v letech 1945–1948 prehistorii a klasickou archeologii na Univerzitě Karlově v Praze. Již na konci listopadu 1945 se stal odborným zaměstnancem archeologického oddělení Muzea hlavního města Prahy; v něm pracoval až do léta 1952, kdy odešel na Slovensko. Zde byl zaměstnán nejprve ve Štátném archeologickém ústavu (záhy přejmenovaném na Archeologický ústav Slovenskej akadémie vied) v Nitře, v roce 1956 však přešel na Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě (v roce 1965 se stal profesorem). Na tamější archeologické katedře setrval až do roku 1992, kdy odešel na Trnavskou univerzitu v Trnavě; na ní působil až do své smrti.

Již během středoškolských studií spolupracoval s muzeem v Poděbradech, později také s muzeem v Kolíně. Jako první poválečný odborný zaměstnanec archeologického oddělení Muzea hlavního města Prahy, které vzniklo v roce 1941 připojením do té doby samostatného Jírova archeologického muzea na Hanspaulce, obnovil jeho činnost; archeologické oddělení totiž zůstalo od počátku května 1945 prakticky beze správy. Prvořadý úkol představovalo obzvláště zpřístupnění tamější archeologické expozice, která byla od podzimu 1940 pro veřejnost uzavřená – její podoba byla výrazně narušena jednak katalogizací (tj. evidováním) sbírkových předmětů, která začala v roce 1941, jednak evakuací části archeologické sbírky mimo Prahu, jež probíhala z bezpečnostních důvodů (preventivní ochrana před leteckým bombardováním) od podzimu 1944. Díky Novotnému byla expozice v mezích možností zrekonstruována do původní předválečné podoby a v květnu 1947 slavnostně otevřena.   

Novotného příchod do muzea znamenal nesporně počátek nové éry pro archeologickou muzejní sbírku. Původní archeologická sbírka Městského musea Pražského, která byla od roku 1923 deponována v Národním muzeu, byla právě díky Novotnému v letech 1946–1948 navrácena zpět do Muzea hlavního města Prahy. Zde byla sloučena s bývalou sbírkou Josefa Antonína Jíry v jediný celek. V roce 1951 začala evidence nyní již jednotné archeologické muzejní sbírky v nově vytvořené řadě inventárních čísel se signaturou A, která se od té doby používá v muzeu dodnes.

Od roku 1946 prováděl Novotný v Praze záchranné terénní výzkumy – nejvýznamnější byl bezpochyby výzkum bohatého hrobu ze starší doby římské v Bubenči, který byl objeven (a částečně poničen stavebními dělníky) v květnu 1948. Za pozornost také stojí, že v roce 1949 uskutečnil vůbec první výzkum v Ungeltu (Týnském dvoře) na Starém Městě. Stranou jeho terénních aktivit nezůstala ani hradiště a výšinná sídliště – v roce 1950 sondoval na hradišti v Šárce a na výšinném sídlišti Rohožník u Dubče.

Velkou pozornost věnoval rovněž muzejní archeologické knihovně. Její rozsah vzrostl během Novotného působení minimálně trojnásobně a z této doby pochází také její první katalog. Kromě získávání nových i starších časopisů a knih v českých zemích a na Slovensku položil základy výměny publikací s některými institucemi v zahraničí (Polsko, Maďarsko).  

Novotný se během svého pražského působení odborně zaměřil na mladší a pozdní dobu kamennou, tomuto tématu byla věnována také jeho diplomová práce (Jordanovská skupina a jihovýchodní vlivy v českém neolitu), která vyšla v roce 1950 ve zkrácené verzi v časopise Obzor prehistorický. Po odchodu na Slovensko se ke svým pražským odborným začátkům vrátil již jen v několika odborných statích – např. studií Hrob velmože z počátku doby římské v Praze-Bubenči (vyšla v Památkách archeologických v roce 1955), v níž podrobně zveřejnil a vyhodnotil svůj nejvýznamnější pražský archeologický nález. 

Související fotografie

Výzkum na Kozákově skále v Šárce v roce 1950. Nálezová zpráva z výzkumu v Arraské ulici v Bubenči v květnu 1949. Jedna ze stran inventáře archeologické knihovny, založeného Bohuslavem Novotným. Vzácný snímek – patrně jediná dochovaná fotografie archeologické expozice na Hanspaulce z doby působení Bohuslava Novotného. Záznamy v inventární knize archeologické muzejní sbírky, založené Bohuslavem Novotným v roce 1951. Pracovní plán Bohuslava Novotného na rok 1949.
Overlay loader