Místo:
Architektonický trojúhelník, objekty mimo správu Muzea města Prahy
Termín:
1. 1. 2020 – 31. 12. 2020
V lednu 2020 byl v prostorách Studijního a dokumentačního centra Norbertov v Praze 6 – Střešovicích oficiálně vyhlášen Rok Adolfa Loose 2020. Cílem této iniciativy, vzniklé na půdě Muzea hlavního města Prahy a Národního památkového ústavu, je připomenout české i evropské veřejnosti 150 let od narození světově proslulého architekta Adolfa Loose (*10. prosince 1870 v Brně).
Projekt chce upozornit na krásu a promyšlenost dochovaných Loosových budov a interiérů v Čechách a na Moravě a také obrátit zájem veřejnosti k jeho ohroženým nebo dosud nedoceněným stavbám i neuskutečněným projektům.
V rámci vyhlášení Roku Adolfa Loose 2020 bylo představeno též unikátní logo, které spojuje řadu kulturních a vzdělávacích akcí pořádaných v průběhu roku 2020 Muzeem
hl. m. Prahy a Národním památkovým ústavem. Do projektu jsou zapojeny i další instituce: Muzeum města Brna, Loosova rodného města, Národní technické muzeum a Magistrát města Plzně, která se pyšní významnými Loosovými interiéry. Logo propojuje všechny doprovodné akce, jako jsou výstavy, konference, přednášky, publikace, vycházky, komentované prohlídky a exkurze. Jejich záměrem je připomenout a přiblížit život, dílo a místa působení Adolfa Loose, jednoho ze zakladatelů moderní architektury.
„150. výročí narození Adolfa Loose je pro naše muzeum velice významné nejen z hlediska připomenutí a ocenění tohoto světově proslulého architekta, ale i z hlediska rozvoje Muzea hl. m. Prahy. Müllerovu vilu spravujeme od roku 1995, pod vedením našeho muzea byla památkově obnovena a slavnostně otevřena pro veřejnost v roce 2000. Zároveň s otevřením vily zahájilo svoji činnost Studijně dokumentační centrum moderní architektury zaměřené především na dílo A. Loose. Muzeum hl. m. Prahy tak významně rozšířilo svoji odbornou i popularizační činnost o oblast moderní architektury, kterou v současné době rozvíjí Centrum památek moderní architektury ve správě Muzea hl. m. Prahy,“ uvádí ředitelka Muzea hlavního města Prahy Zuzana Strnadová.
„Brněnský rodák Adolf Loos je považován za průkopníka moderní architektury. Jeho české realizace patří k tomu nejcennějšímu z památkového fondu 1. poloviny 20. století u nás. Připojení k oslavám 150. výročí Loosova narození proto považuji za samozřejmost i profesní povinnost. Naše Metodické centrum moderní architektury v Brně připraví v rámci roku unikátní výstavu s modely jeho realizací, věnovat se budeme i Loosovým následovníkům, například Heinrichu Kulkovi nebo Rudolfu Welsovi, a řadou přednášek připomeneme i příkladné památkové obnovy Loosových staveb a interiérů,“ přibližuje generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
V rámci Roku Adolfa Loose 2020 se pro letošní rok připravují kromě jiného tyto akce:
Adolf Loos, světoobčan (1870–1933)
Adolf Loos se narodil v rodině brněnského kamenosochaře 10. prosince 1870. Studoval na Královské státní průmyslové škole v Liberci, dále pak na Vysoké škole technické v Drážďanech, odkud po třech letech odešel do Spojených států. Po návratu zpět do Evropy získal práci
v ateliéru architekta Carla Mayredera a v roce 1897 si ve Vídni založil vlastní ateliér.
Ve Vídni strávil převážnou část svého života, byl třikrát ženatý, stanul v čele modernistického hnutí a založil vlastní školu architektury, v níž učil zásadám projektování v duchu modernismu. Na sklonku svého života se odstěhoval do Československa, kde mu bylo v roce 1930 prezidentem republiky uděleno čestné občanství. Adolf Loos zemřel v Kalksburgu u Vídně
23. srpna 1933.
Architekt Adolf Loos a jeho význam pro vývoj české architektury
Architekt Adolf Loos je řazen mezi nejvýznamnější osobnosti architektonické moderny, tedy po bok Franka Lloyda Wrighta, Le Corbusiera a Ludwiga Miese van der Rohe. Své teoretické postoje zformuloval již před první světovou válkou ve Vídni. Jeho esej Ornament a zločin z roku 1908 je považován za nejvýznamnější architektonický esej 20. století. Mezi nejdůležitější Loosovy stavby patří obchodní dům Goldman a Salatsch na Michalském náměstí ve Vídni
(1910–1911), dům básníka Tristana Tzary v Paříži (1926), nerealizovaný projekt vily pro Josephinu Bakerovou a Müllerova vila v Praze (1929–1930), která je považována za Loosovo nejvyspělejší dílo.
V českých zemích vytvořil Adolf Loos řadu realizací. Nadvakrát působil v Plzni (v letech
1907–1908 a v letech 1928–1933), kde navrhoval bytové interiéry, v letech 1914–1932 realizoval několik projektů a staveb v Brně a Praze. 17. března 1911 vystoupil Adolf Loos poprvé veřejně v Praze, v Polytechnickém spolku německé techniky, s přednáškou Ornament a zločin.
V roce 1923 navštívil Adolf Loos v Brně spisovatele Bohumila Markalouse, spoluzakladatele revue Bytová kultura, v níž byly následně publikovány první soustavnější česky psané informace o Loosově architektonické a kritické činnosti. V Brně se Loos seznámil
i s architektem Janem Vaňkem, ředitelem Uměleckoprůmyslových závodů, který jmenoval Loose zástupcem těchto závodů v Paříži. Markalous a Vaněk cílevědomě usilovali o to, aby se česká veřejnost seznámila s Loosovou činností. Vyvrcholením jejich snahy se stal přednáškový cyklus Za novou architekturu, pořádaný na přelomu let 1924 a 1925 UP závody a Klubem architektů. V tomto cyklu vystoupili J. J. Oud, W. Gropius, Le Corbusier, A. Ozefant, A. Loos,
O. Tyl, K. Teige a J. Víšek.
V roce 1928 přenesl Loos těžiště svých aktivit do Československa — novými centry jeho činnosti se staly Praha a Plzeň, vyvrcholením jeho práce pak byla stavba rodinného domu pro Dr. Ing. Františka Müllera v Praze. Při stavbě tohoto domu Loos uplatnil svou koncepci uspořádání obytného prostoru, známou pod názvem Raumplan, která je založena na prostorové a výškové diferenciaci funkcí začleněných prostor.
Vnímání Loosova díla v českých zemích zásadním způsobem ovlivnil Bohumil Markalous, jenž vydal výběr Loosových statí Řeči do prázdna, a Karel Teige, který ve studii Moderní česká architektura zařadil Loose do kontextu vývoje české moderní architektury. V 60. a 80. letech minulého století se o propagaci Loosova díla u nás zasloužili PhDr. Věra Běhalová, prof. Zdeněk Kudělka, prof. Vladimír Šlapeta a někteří další čeští a rakouští badatelé.
Ochrana a prezentace díla Adolfa Loose v českých zemích
V roce 2003 u příležitosti 70. výročí úmrtí architekta Adolfa Loose uspořádalo Muzeum
hl. m. Prahy ve spolupráci ze Západočeských muzeem v Plzni a Rakouským kulturním fórem mezinárodní sympozium Adolf Loos. Dílo a rekonstrukce. Díky tomuto sympoziu, jeho mezinárodní publicitě a podpoře mnoha předních odborníků v oblasti moderní architektury a památkové péče se podařilo začít se záchranou vzácných interiérů Adolfa Loose v Plzni. Od roku 2001 probíhala obnova a rekonstrukce domu Jana Brummela (s finančním přispěním Magistrátu města Plzně), jejímž iniciátorem a investorem je Ing. Michal Brummel, potomek původních stavebníků. Od roku 2003 byla z iniciativy odboru památkové péče Magistrátu města Plzně zahájena obnova interiérů bytu Josefa Vogla. Následně město Plzeň převzalo do své péče interiér bytu Viléma Krause v Bendově ulici.
Architektonická tvorba Adolfa Loose byla následně prezentována v roce 2008 v Muzeu hl. m. Prahy. Putovní výstava s názvem Adolf Loos – dílo v českých zemích, kterou spolu se stejnojmennou publikací připravilo Studijní a dokumentační centrum Adolfa Loose, představila široké mezinárodní veřejnosti projekty a návrhy Adolfa Loose, jež vznikaly v českých zemích postupně od roku 1890 do roku 1933, a to včetně projektů, které se v důsledku rozhodnutí investorů uskutečnily pod vedením jiných stavitelů či architektů. Výstava byla reprízována v mnoha evropských zemích, mimo jiné v RIBA v Londýně nebo v Casa del´architettura v italské Latině.
